
do svého účtu na Reportérky.cz

Podle estonské tajné služby čelí země ruskému imperiálnímu tlaku, hybridním operacím a propagandě. Estonci si nebezpečí uvědomují výrazně víc než Češi, byť u nás probíhá velmi podobný proces. Kreml tlačí chytře na vnitřní rozdělení společnosti. Trolí farmy, slety botů pod články o válce na Ukrajině, to všechno podkopává bezpečnost evropských států – Estonska i Česka. V Česku stále značná část společnosti nechápe, že cílem putinovského Ruska je zničení NATO a soudržnosti Evropy. I když to Rusko říká ústy svých představitelů jasně a jednoznačně.
Estonské zkušenosti s hybridní válkou jsou cenné pro celou Evropu. Výroční zpráva estonské vnitřní bezpečnostní služby Kaitsepolitseiamet (KAPO) zdůrazňuje, že bezpečnost demokratického státu není jen otázkou vojenské obrany, ale i funkčních institucí, právního státu, ekonomické odolnosti a informované, odolné společnosti. KAPO jednoznačně uvádí, že hlavním protivníkem Estonska bylo, je a v dohledné budoucnosti bude Rusko. Důvodem je jeho imperiální způsob uvažování, snaha obnovovat sféry vlivu a oslabovat demokratické státy zevnitř.
Máme to v Česku jinak? Čelíme stejným hrozbám. Jen Estonci vědí, že to, co jejich kontrarozvědka píše, nejsou žádné propagandistické bláboly, ale realita. V Česku stále valná část společnosti nechápe, že Rusko je pro nás nepřátelskou zemí, byť to Rusko mnohokrát jednoznačně formulovalo prostřednictvím svých vysoce postavených představitelů nebo ústy svých propagandistů.
„Hrozby jsou propojené – vedle ruské agrese proti Ukrajině rostou nevojenská rizika, jako kyberútoky, ekonomický nátlak a dezinformace šířené přes sociální sítě a umělou inteligenci,“ připomíná ředitel KAPO Margo Palloson. Propaganda se přesunula na platformy jako Tik Tok nebo Telegram, byť v poslední době zejména Telegram čelí omezením pro ruské uživatele. Kreml chce Rusy přesunout na vlastní messenger MAX, což je státní aplikace předinstalovaná na nových telefonech od roku 2025, a který je plně sledovatelný a cenzurovatelný. Telegram je poslední velká nezávislá platforma, kterou nelze úplně kontrolovat. Mnoho Rusů používá VPN (až 40 % uživatelů), ale i ty jsou stále více blokovány. Před volbami do Státní dumy v letošním roce chce Kreml omezit nekontrolované kanály.
Sankce podle KAPO výrazně omezily ruské vlivové operace v Estonsku. Přesto propaganda na sociálních sítích zesílila. Jejím cílem je zesilovat existující společenské rozdíly, podkopávat důvěru ve vládu a oslabovat spojenectví se Západem. Před lotyšskými volbami na podzim 2025 a estonskými na jaře 2027 lze očekávat další eskalaci.
V Česku se děje velmi podobný proces, kdy se společnost pomalu rozeštvává, aniž by si všimla toho, jak v prohlubování názorových rozdílů umě postupují dezinformační Ruskem placené weby, stránky, ale také influenceři a hlavně – obyčejní lidé. Na ty umí cílit Rusové skvěle a téměř bez povšimnutí.
Vyhoštění kremelských aktivistů oslabilo schopnost Kremlu působit v Estonsku. Nejviditelnějším případem se stalo odsouzení Světlany Burcevy. Estonská občanka byla v říjnu 2025 odsouzena k šesti letům vězení za porušení sankcí a velezradu. Odsouzení zatím není pravomocné, Burceva se odvolala. Pracovala pro ruskou státní agenturu Rossiya Segodnya, vedenou Dmitrijem Kiseljovem, který je na sankčním seznamu EU. Pod pseudonymem Alan Torm psala články šířící klasické kremelské narativy. Mezi ty patří teze, že Estonsko je rusofobní nacistický stát, že Estonsko porušuje lidská práva a Západ je viník války na Ukrajině. Burceva studovala informační a hybridní konflikty na univerzitě v Sevastopolu na Rusy okupovaném Krymu. Spolupracovala s bývalým důstojníkem FSB Romanem Romačevem. Vydala knihu Hybridní válka o svět. V korespondenci psala věty jako: „sloužím Rusku“ a „ať je tato kniha zbraní“. Případ ukazuje, jak Kreml využívá místní hlasy k šíření propagandy. To samé se děje v Česku.
V Estonsku slouží jako nástroj ruské propagandy ruská pravoslavná církev. Patriarcha Kirill ospravedlňuje agresi proti Ukrajině křesťanskou rétorikou. Kolem pravoslavných chrámů se sdružují nejen obyčejní věřící, ale také lidé napojení na Kreml. Jeptišky z moskevského kláštera na východě Estonska, nedaleko od města Narva, sbíraly peníze pro ruskou armádu a zbraně pro ni. Vše mělo jít přes Všeruskou lidovou frontu Sergeje Kirijenka. Jde o blízkého spolupracovníka Vladimíra Putina. Kirijenko řídí propagandu, podílí se na falšování voleb, prakticky vládne na Rusy obsazených územích. Je klíčovým Putinovým mužem pro domácí politiku. Jde o pragmatika a intrikána, o němž se někdy spekuluje jako o možném nástupci Putina. Kirijenko podle amerického deníku Washington Post také stál za kampaní, která měla zesilovat rozkol mezi prezidentem Zelenským a tehdejším vrchním velitelem ukrajinské armády Valerijem Zalužným. Měl za úkol tyto narativy dostat na ukrajinské sociální sítě.
Ve skutečnosti to neznamená, že problémem jsou Rusové tady. Problém je za naší hranicí.
Eerik-Niiles Kross, poslanec za Estonskou reformovanou stranu.
Další z představitelů pravoslavné církve v Estonsku, mnich Dmitrij Burov, fotil estonské vojenské objekty. Usvědčených špionů a sabotérů vyjmenovává estonská kontrarozvědka několik. Ale s omezováním církve se politici pohybují na tenkém ledě.
„Zdejší parlament přijal zákon, který má pomoci omezit činnost náboženských společností a církví v případě, že budou prokazatelně pracovat pro cizí nepřátelskou mocnost. Nicméně estonský prezident Alar Karis zákon vrátil a v současné době ho projednává ústavní soud, právě proto, že hrozí, že by přijetím tohoto zákona byla omezena práva pravoslavné menšiny v Estonsku,“ komentuje situaci v zemi Zdeněk Beránek, český velvyslanec v Estonsku. „Zpravodajské služby však ve své nové zprávě znovu poukazují na to, že ačkoli se rukojmími této situace stávají běžní věřící, organizační struktura pravoslavné církve je bohužel zneužívána k šíření ruského vlivu,“ dodává Beránek.
Hrozbu zneužívání relativně početné ruské menšiny v Estonsku berou velmi vážně i estonští politici. „I v ruských strategických dokumentech se objevuje možnost, že použijí záminku obrany rusky mluvících obyvatel k tomu, aby něco podnikli. Ano, musíme to brát v úvahu. Ale to ve skutečnosti neznamená, že problémem jsou Rusové tady. Problém je za naší hranicí,“ podotýká k tomu Eerik-Niiles Kross, poslanec za Estonskou reformovanou stranu.
V Narvě nemají lidé žádnou touhu vytvářet separatistickou republiku.
Marko Mihkelson, předseda zahraničního výboru estonského parlamentu
Před časem vzrušila veřejnost zpráva, kterou vydala estonská organizace Propastop o existenci hnutí za Narvskou lidovou republiku. Pokud by bylo něco podobného vytvořeno, navazovalo by to na obdobné scénáře známé z války na Ukrajině, kde vznikly separatistické útvary Doněcká a Luhanská lidová republika. Na sítích, zejména na Telegramu, se objevil profil s tímto názvem. Propastop vydal text, který však tuto hrozbu výrazně zveličil. Ve skutečnosti za celou iniciativou nestojí v žádném případě obyvatelé Narvy ani žádní místní separatisté – ale mladík z Ruska. Na sítích nenabrala žádné relevantní množství podporovatelů.
„Bylo to dílo pár osob, které žijí v Rusku, a které nemají žádné přímé spojení s Kremlem nebo nejsou přímo řízeni nejvyšším velením z Ruska. Právě teď si užívají toho, že média, a zejména mezinárodní média, po celém světě publikují titulky, které jsou bohužel velmi zavádějící. Když jedete do Narvy, když mluvíte s lidmi, vidíte, že oni nemají žádnou touhu vytvářet separatistickou republiku,“ říká Marko Mihkelson, předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Riigikogu.
Ruská menšina je tady v obtížné situaci, protože s válkou proti Ukrajině nemá ve skutečnosti nic společného o nic víc než kdokoli jiný.
Eerik-Niiles Kross, poslanec estonského parlamentu
„Narva by mohla být dalším místem, kde Rusové dostanou na frak. Ale myslím, že ten běžný scénář, že Narva je další na řadě, je jen užitečný mem. Rusové s ním manipulují. Myslím, že ruská menšina je tady v obtížné situaci, protože s válkou proti Ukrajině nemá ve skutečnosti nic společného o nic víc než kdokoli jiný. Vědí, co se děje v Rusku,“ dodává Eerik-Niiles Kross.
Ruské služby (FSB, GRU, SVR) se snaží zejména přes sociální sítě rekrutovat nové agenty. Cílí na lidi, kteří se mohou dostávat přes hranice. V Narvě je otevřen pěší přechod do Ruské federace a na jihu země je další. FSB se zaměřuje na řidiče kamionů, příslušníky Obranné ligy Kaitseliit, ruskojazyčné obyvatele i Ukrajince uprchlé před válkou. Na hranicích probíhá aktivní vytipovávání vhodných osob pro nábor. Ruské služby se zajímají i o lidi bez přístupu k tajným informacím — stačí kontakty, lokální znalost nebo možnost něco zařídit. Rekrutovaní často dodávají banální informace, za které dostávají od důstojníků FSB peníze. Rusové využívají i zcela nepopiratelného faktu, že mezi ruskojazyčnou skupinou estonských obyvatel je dvakrát vyšší nezaměstnanost než u Estonců. V Narvě je špatná hospodářská situace, v důsledku zelené politiky zde bylo zavřeno několik továren. Místní Rusové také bojují s estonštinou, jejíž výuku teď vláda zavádí povinně na všech školách.
KAPO zmiňuje případ Ukrajince Stanislava Matlaka, jehož Estonci vyhostili v květnu 2025 za to, že nakupoval anonymní SIM karty pro FSB a spolupracoval s důstojníkem Maksimem Mišustinem zapojeným do plánování atentátů na ukrajinské představitele.
Rusko také najímá i nezletilé k vandalství na pomnících či sprejování písmene „Z“ (symbol agrese) na budovách včetně parlamentu a sídla Obranné ligy. Cílem je vyvolat mezi Estonci paniku a štěpit dále společnost. FSB organizuje i „migrační hybridní operace“, což je transport Syřanů k hranici, kde mají působit chaos.
Podle estonské kontrarozvědky ale v roce 2025 zesílila své aktivity v zemi i Čína. Její velvyslanectví organizuje placené cesty pro politiky, novináře a kulturní pracovníky, aby šířili narativy o tom, jak Čína kulturně a ekonomicky roste a bagatelizovali lidská práva, ekonomický nátlak i podporu Ruska. Cílem je opět získávat lokální hlasy. Vzpomeňme na českou kauzu influencerů, vyvezených do Číny, aby přesně tyto myšlenky šířili. Zpráva KAPO varuje před naivní „kulturní spoluprací“. Propaganda je nejúčinnější, když ji šíří místní autority — novináři, akademici nebo politici po návratu z „poznávacích cest“.
V době, kdy autoritářské režimy testují hranice demokracie, je nesmírně důležité orientovat se v kyberprostoru. Kyberhygiena je jednou z cest, jak se ruskému tlaku bránit. Stát oslabený zevnitř pak snadněji podlehne fyzickému útoku.
U nás i v Estonsku je zatím hlavním bojištěm informační prostor. Ale Estonci jsou mnohem dál s přípravou i na možnou eskalací. V letošním roce dosáhnou 5% HDP vydaných na obranu země.
Kde že zůstalo Česko? Čeká, až Trump vyjedná mír…
Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu https://donio.cz/spojenci-reporterek. Nebo se staňte naším Spojencem v klubu –https://www.reporterky.cz/registrace
Děkujeme za podporu!