Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že Ukrajině docházejí střely pro systémy Patriot. Bez nich nebude schopna bránit elektrárny a energetickou infrastrukturu před ruskými balistickými útoky. Pokud se situace nezmění ještě před zimou, milionům lidí může tuto zimu chybět elektřina i vytápění.

Zelenskyj po jednání s Donaldem Trumpem uvedl, že požádal USA o mimořádný „zimní balíček“ a také o licence na výrobu střel Patriot přímo na Ukrajině. Výroba by však trvala roky – a podle něj Ukrajina potřebuje tyto střely okamžitě, ideálně ještě před příchodem zimy.

USA však samy mají Patriotů nedostatek, a to kvůli válce proti Íránu.

Současně Zelenskyj tvrdí, že Rusko se připravuje na další eskalaci války – podle ukrajinských informací posiluje armádu, spolupracuje s Íránem a Severní Koreou a nejeví známky toho, že by chtělo konflikt ukončit.

Rusko na Ukrajině na donbaské frontě v posledních měsících výrazně postupuje. V červenci Ukrajinci ztratili město Časiv Jar a Jampil. Jejich ztráta je pro Ukrajinu významná, protože otevírá Rusům cestu k poslední velké obranné linii Donbasu – městům Kosťjantynivka, Slovjansk, Kramators a Lyman.

Časiv Jar byl jedním z nejdůležitějších ukrajinských opěrných bodů od pádu Bachmutu. Leží na vyvýšeném terénu a umožňoval kontrolovat přístupy ke Kramatorsku a Slovjansku.

Obě města tvoří spolu s Kosťjantynivkou poslední velkou ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti, často označovanou jako „fortress belt“ (pevnostní pás). Rusko se snaží tuto linii prolomit už řadu měsíců.

Nejbližší týdny rozhodnou o tom, zda se Rusku podaří dorazit ukrajinskou obranu u Kosťjantynivky. Pád Kosťjantynivky je nevyhnutelný, a to bude znamenat výrazné zhoršení situace Slovjansku a Kramatorsku. A Rusko by tak mohlo dobýt zbytek Doněcké oblasti dříve, než se čeká. Rusové postupují také směrem na Družkivku, kde dobyli několik vesnic kolem města, které leží před Kramatorskem.

Výrazně se zhoršuje také situace u Dobropillie, města ležícího nad Pokrovskem, který už ruská vojska dobyla na začátku roku 2026. Civilisté už město až na výjimky opustili. Rusové ale postupují a dobyli Bilecké, větší vesnici, kde Ukrajinci bránili postup na Dobropillii. Pokud se podaří získat pod jejich kontrolu toto město, již dnes velmi zničené, budou moci na Kramatorsk postupovat také od jihozápadu.

Významné úspěchy ale zaznamenala i Ukrajina, která přenesla válku do Ruska pomocí vlastních dronů a raket. V posledních dnech zasáhla dvě z největších ruských ropných rafinerií – v Rjazani a Permu. Pokračují útoky na sklady munice, železniční uzly, logistická centra i vojenské objekty v ruském týlu.

Ukrajinské jednotky oznámily útoky na více než 180 námořních cílů.

Válečný stav v Rusku a prchající Rusové

Za svůj postup na Ukrajině platí Rusko vysokou cenu. Analytici upozorňují, že rok 2026 patří z hlediska lidských ztrát mezi nejkrvavější pro ruskou armádu od začátku invaze a územní zisky jsou vzhledem k nasazeným silám poměrně malé.

Současně přicházejí z Ruska zprávy, že v nejvyšších patrech moci se po zářijových volbách do Státní dumy diskutuje o možnosti vyhlášení válečného (stanného) práva nebo alespoň zavedení některých jeho prvků.

Pokud by k vyhlášení skutečně došlo, mohlo by to v praxi znamenat novou vlnu mobilizace, omezení svobody pohybu a možnost zákazů vycestování, zákaz či výrazné omezení činnosti politických stran a občanských organizací, ještě tvrdší cenzuru médií a internetu, převzetí majetku nebo podniků pro potřeby armády, povinné pracovní nasazení ve strategických odvětvích a další mimořádná opatření.

Jestli se tyto úvahy promění ve skutečnost, ukážou až následující týdny. Samotná debata o válečném právu ale naznačuje, že Kreml počítá s pokračováním války a připravuje se na možnost další eskalace.

Poslední vývoj znepokojuje mnohé Rusy, z nichž mnozí volí raději odchod ze země. Nejčastěji jde o mladé lidi, podnikatele a pracovníky v IT, kteří odešli kvůli mobilizaci, obavám z represí nebo nesouhlasu s válkou. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu opustilo Rusko přibližně 600 – 650 tisíc lidí, převážně mladých, vzdělaných a ekonomicky aktivních obyvatel. Mezi hlavní cílové země patří Arménie, kam odešlo kolem 110 tisíc Rusů, Gruzie hlásí 74 tisíc příchozích Rusů a Kazachstán 146 tisíc příchozích od roku 2022, Srbsko přijalo přibližně 30 tisíc dlouhodobých přistěhovalců a desítky tisíc Rusů se usadily v Dubaji, zejména podnikatelé, investoři a pracovníci v IT.

Ruští občané zde nakupovali nemovitosti v rekordních objemech, zakládali firmy a přesouvali část svého majetku i podnikání.

Pokud by Kreml skutečně přistoupil k vyhlášení válečného práva a další mobilizaci, lze očekávat, že se tlak na odchod dalších Rusů do zemí, jako jsou Arménie, Gruzie nebo Kazachstán, ještě zvýší. Takový vývoj by mohl znamenat další odliv vzdělaných lidí z Ruska a zároveň zvýšený migrační tlak na jeho sousedy.

Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu
Nebo se staňte naším Spojencem v klubu
Děkujeme za podporu!

Přihlaste se

NA LINII: “My legionáři nebráníme Ukrajinu, bojujeme proti Rusku. Náš úkol je vykrvácet je. Přijel jsem na Ukrajinu umřít,” říká Ondřej s volacím kódem Kronos.