
do svého účtu na Reportérky.cz

Fotografie z června 1999 - z období krátce po skončení bombardování Jugoslávie a vstupu mezinárodních sil do Kosova. Společně tam stojí Hashim Thaçi /vlevo/ vedle generálů vítězného NATO. Je tam americký generál Wesley Clark, britský generál Mike Jackson i představitel OSN Bernard Kouchner. Thaçi, politický vůdce Kosovské osvobozenecké armády UÇK, byl tehdy pro Západ partnerem. Později se stal premiérem a prezidentem Kosova. O sedmadvacet let později ho soud v Haagu poslal na 25 let do vězení za válečné zločiny. I poté měl blízko k mnoha západním politikům, například k Madelaine Albrghitové.
Čísla z rozsudku jsou děsivá: 385 svévolně zadržovaných lidí, 303 mučených, 49 vystavených krutému zacházení a 96 zavražděných.
Je to mimořádně důležitý rozsudek také pro Srby. Ne proto, že by přepisoval historii kosovské války a dělal z Miloševićova režimu nevinnou oběť. Zločiny srbských a jugoslávských sil proti kosovským Albáncům jsou dobře zdokumentované a byly předmětem řady procesů a padla za ně řada trestů.
Jenže válka měla také druhou, na Západě dlouho méně viditelnou stránku. A tou byly zločiny proti Srbům a Romům v Kosovu a také zločiny páchané na Albáncích, kteří byli proti UCK. Dnešní soud dospěl k závěru, že Thaçi a další tři bývalí představitelé UÇK významně přispěli ke společnému zločinnému záměru namířenému proti lidem považovaným za odpůrce politických a vojenských cílů UÇK. Nebyli mezi nimi jen Srbové a Romové. Byli mezi nimi také Albánci spojovaní s konkurenčními politickými a vojenskými strukturami nebo lidé podezíraní ze spolupráce se srbskými úřady.
Thaçi byl uznán vinným z válečných zločinů svévolného zadržování, krutého zacházení, mučení a vražd. Soud ho naopak spolu s ostatními osvobodil v šesti bodech obžaloby ze zločinů proti lidskosti, protože žalobci neprokázali že šlo o rozsáhlý nebo systematický útok proti civilnímu obyvatelstvu.
Zastrašování svědků
Kosovské procesy provází problém zastrašování svědků už desítky let. Někteří významní velitelé UÇK byli před někdejším tribunálem ICTY obžalováni a nakonec osvobozeni. Patřili mezi ně Ramush Haradinaj nebo Fatmir Limaj. Thaçi mezi nimi nebyl – ICTY ho nikdy neobžaloval. Dnešní verdikt je tedy prvním rozsudkem nad Thaçim za válečné zločiny.
I současný soud ale popsal přetrvávající klima zastrašování svědků. Někteří před soudem měnili výpovědi, odmítali odpovídat nebo odvolávali to, co řekli dříve. Thaçi navíc čelí samostatnému řízení kvůli údajnému ovlivňování svědků. O jeho vině v této druhé kauze zatím rozhodnuto nebylo.
Přesto má dnešní verdikt obrovský symbolický význam především pro Srby.
Po stažení jugoslávské armády a srbské policie a příchodu jednotek KFOR v červnu 1999 následoval z Kosova masový exodus srbského a dalšího nealbánského obyvatelstva. Human Rights Watch uvádí, že během prvních týdnů a měsíců odešlo nejméně 150 tisíc příslušníků menšin, především Srbů a Romů. Dobové odhady se liší – UNHCR v červenci 1999 uváděl téměř 170 tisíc Srbů a Romů, kteří odešli do Srbska a Černé Hory.
Neodcházeli pouze ze strachu z budoucnosti. Human Rights Watch dokumentovala únosy, vraždy, bití, vypalování domů, rabování a zastrašování Srbů a Romů. V červenci 1999 bylo například u vesnice Staro Gracko zavražděno čtrnáct srbských zemědělců, kteří sklízeli obilí. V Prizrenu byli zavražděni starší Srbové, kteří se rozhodli zůstat. Stovky dalších lidí zmizely.
Human Rights Watch zároveň upozornila na důležitou hranici toho, co lze prokázat: existují jasné důkazy, že se na násilí proti menšinám podílely některé jednotky a příslušníci UÇK, ale organizace tehdy nenalezla důkaz, že by vyhánění Srbů a Romů bylo centrálně řízenou politikou celého politického a vojenského vedení UÇK. To je podstatné i dnes, protože kolektivní vina Albánců by byla stejně chybná jako kolektivní vina Srbů.
Dvojí metr obětí
A přesto zůstává nepříjemná otázka: proč se o obětech UÇK v západním veřejném prostoru mluvilo tolik let podstatně méně než o zločinech srbských sil?
Zločiny Miloševićova režimu a srbských jednotek proti kosovským Albáncům jsou rozsáhle zdokumentované a dnešní rozsudek je nijak nezpochybňuje. Ale ani utrpení Albánců nemůže vymazat zločiny spáchané na Srbech, Romech nebo na samotných Albáncích označených za zrádce a kolaboranty.
A tím příběh nekončí. Thaçi čelí ještě samostatné obžalobě z maření výkonu spravedlnosti. Podle žalobců měl během pobytu ve vazbě předávat návštěvníkům důvěrné informace o svědcích a instruovat je, jak jejich výpovědi ovlivnit. O této věci ale teprve rozhodne další proces.
Dnešní rozsudek tak není důvodem k přepisování historie kosovské války opačným směrem. Je spíš připomínkou, jak nebezpečné je psát dějiny války pouze v kategoriích dobrých a zlých.
Kosovští Albánci byli oběťmi velmi vážných zločinů srbských a jugoslávských sil. Srbové, Romové a političtí odpůrci UÇK se ale rovněž stávali oběťmi únosů, mučení a vražd.
A dnes soud v Haagu rozhodl, že za část těchto zločinů nese odpovědnost také muž, kterého svět po válce přijímal jako státníka.
Přesto má fotografie Thaçiho s představiteli NATO dnes jiný význam než před sedmadvaceti lety.
Ukazuje, jak jednoduché příběhy si o válkách vytváříme. V roce 1999 byl pro západní politiky Thaçi představitelem strany, které NATO vojensky pomohlo proti režimu Slobodana Miloševiće. Dnes soud konstatoval, že tento stejný muž významně přispěl ke zločinnému systému, v němž byli lidé nezákonně vězněni, mučeni a vražděni.
Říká, že válečné zločiny páchali také lidé na straně, kterou Západ v roce 1999 podporoval. A z toho se můžeme poučit i dnes. Mezi Taciho velké podporovatele patřila i Medailaine Albrightová, která jako americká ministryně zahraničí v roce 1999 patřila k nejvýraznějším zastáncům vojenského zásahu NATO proti Jugoslávii a později podporovala nezávislost Kosova. O třináct let později se firma nesoucí její jméno ucházela o většinový podíl v jednom z nejcennějších kosovských státních podniků - kosovském Telecomu. Po kritice odstoupila.
Rozsudek zatím není pravomocný. Thaçi se může odvolat. Ale rodiny zavražděných a mučených se po více než čtvrtstoletí dočkaly něčeho, na co čekaly velmi dlouho: soud jejich oběti pojmenoval a přisoudil za část těchto zločinů trestní odpovědnost.
Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu https://donio.cz/spojenci-reporterek
Nebo se staňte naším Spojencem v klubu https://www.reporterky.cz/registrace
Sledovat nás můžete i na platformě HeroHero nebo na YouTube Reportérky https://www.youtube.com/@reporterkycz

Své reportáže a články publikuje v mnoha českých i zahraničních médiích. Je spoluautorkou reportáží několikrát oceněných na Czech Press Photo. Věnuje se i přednáškové činnosti pro školy a veřejnost. Příležitostně jezdí jako volební pozorovatelka na mise EU a OBSE. Když není za kamerou, počítačem nebo volantem, učí na střední škole.