Rwanda zabírá východní Kongo. Jde o nerostné bohatství. Masakry civilistů pokračují.

Východní Kongo má jedny z největších zásob vzácných kovů, včetně coltanu nezbytného pro moderní technologie, elektromobilitu a tedy tzv. Green Deal. Ten má prosazovat obnovitelné energie, nutí západní firmy hledat dodavatele minerálů, které jsou nezbytné k výrobě elektromobilů, solárních panelů, větrných turbín a dalších technologií. EU tyto minerály nemá. Jedny z největších ložisek coltanu, cínu, kobaltu a dalších rud se nachází na východě Demokratické republiky Kongo v oblasti Velkých jezer. Může proto působit bizarně, že smlouvu o dodávání minerálů podepsala EU se sousední Rwandou, která má podle expertů minerálů minimum. Rwanda drancuje konžské nerostné bohatství už třicet let. Nyní však postupuje překvapivou rychlostí. Stejnou, jakou Rwanda prodává vzácné minerály na světovém trhu a jakou s ní podepisují kontrakty další země, včetně zemí EU. Ze Rwandy se stal africký ekonomický tygr výměnou za utrpení Konžanů. 

Rwandské drancování

Rwandské milice za posledních třicet let získaly násilně kontrolu nad velkou oblastí na východě Konga a ilegálně tam těží minerály, které se přes jezero Kivu nebo malými letadly odváží do sousední Rwandy. Tady se z nich stávají rwandské nerosty a západní firmy je kupují jako „čisté“. Nejde však jen o krádež, ale i o masakry místních obyvatel. 

Milice M23 je tvořena Tutsii, tedy hlavním etnikem ve Rwandě, k němuž patří i rwandský prezident Paul Kagame. V M23 jsou jak Tutsiové ze Rwandy, tak Tutsiové, kteří žijí v Kongu. Zbraně, výcvik, strategii a peníze získávají přímo od rwandské vlády. Organizace spojených národů předložila důkazy, že vysocí rwandští představitelé, včetně rwandského ministra obrany Jamese Kabarebeho, skupinu M23 podporují. Na vojenském hřbitově v Kigali podle zprávy navíc přibývá hrobů Rwanďanů, kteří byli zabiti v Kongu.

„OSN předložila důkazy, že vysocí rwandští představitelé skupinu M23 podporují.“

Rwandské milice se přesunuly do Konga ihned po skončení genocidy ve Rwandě v roce 1994. Nejdříve sem utekli Hutuové, kteří byli zodpovědní za genocidu ve Rwandě, při níž bylo zmasakrováno 700 000 Tutsiů a umírněných Hutuů. Hutuy do Konga přijeli pochytat Tutsiové, ale obě etnika si zde nakonec založila vlastní milice. Hutuská se jmenuje FDLR (Fronta za osvobození Rwandy), tutsijská se jmenovala CNDP a nyní se přejmenovala na M23.

M23 válčí proti konžské armádě a konžským obranným milicím. Ovládnutí konžského území, vyčištění od místních obyvatel a těžba vzácných kovů, se staly jejich cílem. Rwandské i konžské milice v Kongu často masakrují vesnice, znásilňují a lidé pak utíkají pryč, hledajíce bezpečí. Vylidněné území je pak ideální k ovládnutí a těžbu minerálů. Během posledních třiceti let už svoje domovy musely opustit miliony Konžanů. Probíhá zde největší genocida na ženách a dětech. Znásilněno jich bylo už více než půl milionu.

Západ má máslo na hlavě

Nyní už M23 ovládá téměř celou oblast Severního Kivu na východě Demokratické republiky Kongo. V Gomě je část obyvatel přivítala s nadšením, protože konžská vláda neumí vlastní obyvatelstvo ani ochránit ani zajistit ekonomickou stabilitu. To nic nemění na tom, že Rwanda zabírá území jiné země, což odsoudila i EU. Evropským zemím a firmám to ale nebrání v tom, aby se Rwandou čile obchodovaly. Tato válka je tak nejdéle trvajícím konfliktem od dob 2. světové války, a přesto je už dlouho mimo zájem médií. Celkem si už vyžádala na 6 milionů obětí právě na konžské straně.

„Rwanda zabírá území jiné země, což odsoudila i EU. Evropským zemím to ale 
nebrání v tom, aby se Rwandou čile obchodovaly.“

Rwanda a prezident Kagame jsou oblíbenci Západu, který má kvůli tomu, že v roce 1994 nezabránil genocidě stále máslo na hlavě a dodnes dotuje část rwandského rozpočtu. Kagame má s Bruselem výborné vztahy, i když ten loni odsoudil jeho údajné vměšování do záležitostí Demokratické republiky Kongo. Memorandum o porozumění podepsané Bruselem a Kigali tyto vztahy prohlubuje. Hovoří o dosažení „udržitelné a odpovědné výroby prostřednictvím zvýšené náležité péče a sledovatelnosti, spolupráce v boji proti nezákonnému obchodování se surovinami a sladění s mezinárodními normami v oblasti životního prostředí.“

V roce 2020 poskytla EU rwandské armádě 20 milionů eur, aby porazila ozbrojené skupiny v Mozambiku, čímž zajistila místo pro plynárenský projekt, který buduje francouzská společnost Total.

Výzvy OSN. K ničemu…

Počet válečných zločinů strmě roste úměrně tomu, jak Rwanda kvete a staví další továrny na zpracování vzácných kovů. A mnoho zemí včetně EU, Číny, Ruska, USA a nadnárodní firmy ve Rwandě nakupují většinu minerálů a vzácných kovů. Z využívání krvavých minerálů z Konga byla obviněna už většina velkých firem jako Nokia, Dell, IBM i Apple. Firmu Apple dokonce konžská vláda nedávno zažalovala.

Rada pro lidská práva OSN odsoudila podporu Rwandy pro M23 a rozhodla o vytvoření nezávislé komise pro vyšetření porušování lidských práv v oblasti. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval rebely k složení zbraní a zdůraznil nutnost ochrany civilistů. Podobná prohlášení však OSN vydává už roku 1997, kdy se v DR Kongo usadili první rebelové ze sousední Rwandy. 

„Vyzýváme mezinárodní instituce a státy, aby pozastavily svou vojenskou pomoc Rwandě, pokud Kigali bude podporovat M23 a nestáhne své jednotky z konžského území. Svět nemůže zůstat slepý vůči masovým zločinům spáchaným na zranitelných lidech zločineckým režimem v Kigali na východě Konžské demokratické republiky a musí bez dalšího prodlení zareagovat, aby zastavil pekelný koloběh násilí a beztrestnosti,“ uvedl ve svém prohlášení lékař Denis Mukwege, který na východě Konga založil nemocnici Panzi, kde zdarma operují znásilněné ženy a děti. Mukwege získal v roce 2018 Nobelovu cenu míru. Přesto jeho volání zůstávají nevyslyšena.