Trumpův byznys za miliardy dolarů: další zbraně pro Blízký východ

V době, kdy jednání o ukončení konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem stojí na mrtvém bodě, přišel Washington s dalším kontroverzním krokem: dodá další zbraně do regionu. Administrativa Donalda Trumpa schválila nouzový prodej zbraní na Blízký východ za více než 8,6 miliardy dolarů. Rakety, systémy protivzdušné obrany, další munice.

Oficiální vysvětlení Bílého domu je jednoduché: bezpečnost. Region čelil během posledních měsíců války opakovaným útokům íránských dronů a balistických raket, zásoby obranných systémů se tenčí.

Podle dohody s Katarem tato země zaplatí více než 4 miliardy dolarů za americké protiraketové střely Patriot, jejichž globální zásoby se během války s Íránem výrazně snížily. Izrael, Emiráty a Katar obdrží systém Advanced Precision Kill Weapon System, který odpalují laserem naváděné rakety. Kuvajt si rovněž pořídí pokročilý systém protivzdušné obrany za přibližně 2,5 miliardy dolarů.

Součástí dodávek má být i nespecifikované množství munice a raket. Ty mohou sloužit ale nejen k obranným účelům.

Ministr zahraničí Marco Rubio urychlil tyto dohody na základě nouzového ustanovení, které umožňuje „okamžitý prodej“ zbraní. Tím obešel standardní kontrolu Kongresu, což vyvolalo kritiku ze strany demokratických zákonodárců. Jde již o třetí případ, kdy druhá Trumpova administrativa během války s Íránem využila mimořádné pravomoci k obejití Kongresu při prodeji zbraní. Už v roce 2019 první Trumpova administrativa vyhlásila „nouzový stav“ kvůli Íránu, aby obešla Kongres a prodala zbraně Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům.

Zbraně nekončí tam, kde se prodají

Jenže tenhle příběh má i druhou rovinu. Americké zbraně prodané v posledních letech do zemí Perského zálivu nezůstávají jen „na obranu“. Státy, které je nakupují, je používají i v jiných konfliktech, často mimo pozornost veřejnosti.

Saúdská Arábie je používala ve válce v Jemenu, kde opakovaně dopadaly i na civilní cíle. Human Rights Watch k tomu opakovaně uvádí, že letecké údery vedené saúdskou koalicí „používaly zbraně dodané Spojenými státy a zasahovaly civilní objekty, včetně trhů, nemocnic a škol“. Podobně Amnesty International dokumentuje případy, kdy „munice vyrobená v USA byla nalezena na místech útoků, při nichž byli zabiti civilisté“.

Spojené arabské emiráty jsou dlouhodobě spojovány s podporou ozbrojených skupin v Libyi, Čadu, zejména v Súdánu, kde Emiráty dodávají zbraně arabským milicím RTS. Právě ty jsou zodpovědné za obrovské masakry civilistů v Dárfúru. Během války byly zabity desetitisíce lidí a miliony potřebují humanitární pomoc. RTS těží v oblasti zlato, které míří právě do Dubaje. Bylo dokázáno, že RTS dostala mnoho dodávek zbraní právě od Emirátů.

Izrael vede vojenské operace v Gaze.

Katar je zase opakovaně zmiňován v souvislosti s financováním různých ozbrojených aktérů v regionu i mimo něj. Zbraně z Kataru se opakovaně objevovaly u rebelů v Sýrii, Libyi, Somálsku a dalších zemích.

Obcházení Kongresu

Do toho přichází další problém. Prodej zbraní byl opět schválen v režimu „nouze“, bez standardní kontroly Kongresu. Kritici upozorňují, že jde o opakující se vzorec: zásadní rozhodnutí o válce a míru se přijímají bez veřejné debaty. „Tento transfer zbraní odráží širší vzorec: ignorování zákona, obcházení Kongresu a přijímání zásadních rozhodnutí v oblasti národní bezpečnosti bez transparentnosti a odpovědnosti,“ uvedl Gregory W. Meeks, nejvýše postavený demokrat ve výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů.

Administrativa Joea Bidena ale také dvakrát využila mimořádné pravomoci k prodeji zbraní, a to Izraeli během války v Gaze. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že tyto prodeje jsou v zájmu národní bezpečnosti Spojených států.

Patová situace s Íránem

Válka proti Íránu byla pozastavena po uzavření příměří minulý měsíc, ale jednání o trvalém míru uvízla na mrtvém bodě, protože Spojené státy a Írán zastávají zdánlivě neslučitelné postoje ohledně íránského jaderného programu.

Prezident Trump opakovaně hrozil útoky na íránskou civilní infrastrukturu, včetně elektráren, pokud vedení země nepřistoupí na jeho podmínky. Takové útoky by byly považovány za válečné zločiny.

Obě země se nacházejí v riskantní patové situaci v Hormuzském průlivu, klíčové dopravní tepně pro ropu a plyn. Írán brání západním lodím v průplavbě, což rozkolísalo globální energetické trhy, zatímco Spojené státy zavedly blokádu íránských přístavů. V sobotu íránský generál Mohammad Jafar Asadi uvedl, že návrat k válce se Spojenými státy je možný.

Když 28. února začala americko-izraelská ofenziva proti Íránu, Írán odpověděl salvami balistických raket a dronů na země v regionu, které hostí americké vojenské základny. Podle místních úřadů přišlo během války v zemích Perského zálivu o život nejméně 20 civilistů a několik vojáků. Počet mrtvých v Íránu je však nesrovnatelně vyšší – až 2 000 obětí americko-izraelské operace.

Íránské síly zaměřily rakety a drony na americké základny a ambasády, přičemž zničily řadu budov. Útoky zasáhly i civilní infrastrukturu v oblasti Perského zálivu a v Izraeli, včetně hotelů, přístavů, klíčových energetických zařízení a obytných budov.

Hlavní tíhu íránských odvetných útoků nesly Emiráty a uvedly, že byly terčem více než 500 balistických raket a 2 500 dronů. Izrael jim potichu poskytl část svého systému protivzdušné obrany Iron Dome, aby pomohl útoky odrazit.

Není zatím jasné, kdy budou zbraně do regionu dodány, protože výroba velkého množství obranných střel a další munice trvá roky. Pomalé tempo výroby se stalo v USA vážným problémem a jakékoli zbraně vyrobené pro jiné země znamenají méně zásob pro samotné Spojené státy. Někteří představitelé Pentagonu vyjádřili obavy z klesajících amerických zásob.

Foto vygenerováno pomocí AI.

Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu
Nebo se staňte naším Spojencem v klubu 
Děkujeme za podporu!