
do svého účtu na Reportérky.cz

Bylo jim osmnáct a třiadvacet let. Erfan Esfandiari a Gol-Mohammad Mohammadi byli 19. července za úsvitu oběšeni po procesu, jehož průběh zpochybňují lidskoprávní organizace. Podle íránské justice šlo o vrahy policistů, podle opozice o oběti politických procesů. Jisté je jediné – ve stejné kauze čeká na vykonání trestu smrti dalších deset odsouzených. A Írán dál používá popravy jako jeden z nástrojů zastrašování společnosti.
Erfan Esfandiari a Mohammad Mohammadi byli v neděli 19. července za úsvitu oběšeni. V lednu se ve svém rodném městě Isfahán připojili k protestům proti islamistickému režimu ve své zemi. Íránská justice jejich popravu oznámila poté, co Nejvyšší soud potvrdil rozsudky smrti v případu známém jako Alikhani Square Case. Oba byli odsouzeni za skutky spáchané během protivládních protestů, které na přelomu prosince a ledna zachvátily zemi. Spolu s nimi bylo odsouzeno k trestu smrti dalších deset mladých mužů. V souvislosti s protesty bylo jen za letošní rok v Íránu popraveno už 24 osob. Dalších 100 politických vězňů bylo k trestu smrti odsouzeno.
Podle íránských úřadů se oba muži podíleli na smrti čtyř příslušníků bezpečnostních složek během nepokojů na náměstí Šahída Alíchání v Isfahánu. Justice tvrdí, že policisty přivázali ke sloupu dopravní značky, kamenovali je, polili benzinem a zaživa zapálili. Podle obžaloby navíc útok natáčeli a záznam následně poskytli zahraničním televizním stanicím.
Přestože jde o mimořádně závažná obvinění, íránská justice dosud nezveřejnila žádné veřejně důkazy, které by její verzi potvrzovaly. Nejsou k dispozici soudní spisy, forenzní dokumentace ani obrazové materiály. Veřejnost tak zná především tvrzení státního zastupitelství a konečný rozsudek.
Na opačné straně stojí íránská exilová opozice.
Na sociálních sítích se šíří fotografie devatenáctiletého Erfana Esfandiariho s tvrzením, že nikoho nezabil. Podle exilových zdrojů měl pouze otevřít dveře demonstrantům prchajícím před bezpečnostními složkami. Právě za tento čin měl být podle nich odsouzen k smrti.
Ani tuto verzi ale nelze potvrdit.
Stejně jako u tvrzení íránské justice chybějí veřejně dostupné důkazy. Případ se tak stal symbolem informační války, v níž proti sobě stojí propaganda autoritářského režimu a exilová opozice. Jedna strana mluví o brutálních vrazích, druhá o nevinných mladých lidech. Ověřitelná fakta zůstávají skrytá.
Oba oběšení mladí muži jsou součástí případu známého jako Alikhani Square Case a patří k největším politickým procesům v Íránu po letošních protestech. Podle lidskoprávních organizací HRANA, Hengaw a exilového média Iran International bylo po událostech na náměstí Alíchání zadrženo 59 osob. Obžalováno bylo šestnáct z nich. Soud následně uložil 12 trestů smrti a 4 dlouholeté tresty odnětí svobody. Po nedělní popravě Erfana Esfandiariho a Mohammada Mohammadiho tak zůstává dalších deset odsouzených v cele smrti.
Několik dní před popravou upozornily HRANA i Hengaw, že odsouzení byli převezeni do samovazby ve věznici Dastgerd v Isfahánu. Právě tam byli oba mladí muži oběšeni. Poprava tak nebyla veřejná. Lidskoprávní organizace zároveň upozorňují na závažné nedostatky soudního řízení. Podle nich obžalovaní neměli možnost si zvolit obhájce, proces proběhl mimořádně rychle a rozsudky byly založeny především na přiznáních, jejichž okolnosti nelze nezávisle ověřit. Íránská justice tato obvinění odmítá.
Případ dvou mladých mužů není ojedinělý. Po lednových protivládních protestech a zejména po červnovém ozbrojeném konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA výrazně přibylo zatýkání i vykonaných poprav. Íránské úřady tvrdí, že čelí zahraničnímu spiknutí. Opozice i lidskoprávní organizace naopak upozorňují, že režim využívá bezpečnostní situace k další likvidaci skutečných i domnělých odpůrců.
Podle organizací Iran Human Rights (IHRNGO) se sídlem v Norsku a Together Against the Death Penalty (ECPM) se sídlem v Paříži bylo v Íránu v roce 2025 popraveno nejméně 1 639 lidí, což představuje nejvyšší počet od roku 1989. Jen za letošní rok bylo v Íránu popraveno už 600 osob. Většina byla odsouzena za násilné trestné činy nebo pašování drog.
Amnesty International řadí Írán po Číně mezi země, které vykonávají nejvíce trestů smrti na světě. Organizace zároveň upozorňují, že trest smrti je v Íránu stále častěji využíván nejen za běžnou kriminalitu, ale také jako prostředek zastrašování společnosti a potlačování politického odporu. Kritizují neveřejné soudní procesy, používání přiznání získaných pod nátlakem i omezený přístup obžalovaných k právní obhajobě.
Případ Erfana Esfandiariho a Mohammada Mohammadiho do tohoto obrazu zapadá. Ne proto, že by dnes bylo možné s jistotou říci, zda byli vinni nebo nevinni. Ale proto, že v podmínkách autoritářského režimu není možné jejich vinu ani nevinu nezávisle ověřit.
Po jejich popravě navíc zůstává v cele smrti dalších deset mladých mužů odsouzených ve stejném procesu. Očekává se, že mohou být popraveni během následujících týdnů. Stejný osud v brzké době může čekat na dalších 100 lidí odsouzených k trestu smrti z politických důvodů.
Během lednových protestů v Íránu bylo zabito přes 3 000 demonstrantů a 500 příslušníků ozbrojených složek. Podle Reuters bylo zabito 5 500 demonstrantů, což měl potvrdit vysoký činitel íránského režimu. Podle lidskoprávních organizací může být tento počet ještě mnohem vyšší.
Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu
Nebo se staňte naším Spojencem v klubu
Děkujeme za podporu!

Své reportáže a články publikuje v mnoha českých i zahraničních médiích. Je spoluautorkou reportáží několikrát oceněných na Czech Press Photo. Věnuje se i přednáškové činnosti pro školy a veřejnost. Příležitostně jezdí jako volební pozorovatelka na mise EU a OBSE. Když není za kamerou, počítačem nebo volantem, učí na střední škole.