do svého účtu na Reportérky.cz
Stačí vám sirky. Mezi islamistickými extremisty v Evropě se šíří výzvy k zakládání lesních požárů, zapalování budov a vyčerpávání hasičů a policie. Žhářství přitom islamisté propagují jako jednoduchou a účinnou zbraň už téměř deset let a terčem se opakovaně stávají také synagogy. Hrozba není vzdálená ani Česku – dva mladí radikálové se pokusili zapálit synagogu v Brně. Evropské bezpečnostní služby evidují desetitisíce násilně orientovaných islamistů a varují před rychlou radikalizací mladých lidí na internetu.
„Zapalte svůj první les a vyčerpejte pracovníky tyrana.“ Tak zní název jednoho z materiálů, které objevila britská zpravodajská stanice LBC na internetovém fóru používaném příznivci Islámského státu. LBC na fórum pronikla. V arabštině i angličtině se tam šíří propaganda ISIS, extremistické materiály a diskuse jeho příznivců. A také návody, jak využít oheň jako zbraň.
Myšlenka je jednoduchá. Založit požár ve chvíli, kdy je extrémní sucho a hasiči už bojují s dalšími ohnisky. Zaměstnat hasiče, policii a vyšetřovatele. Vyvolat evakuace. Způsobit ekonomické škody. Bezpečnostní složky co nejvíce vyčerpat.
Někteří uživatelé fóra podle LBC diskutují také o zapalování obytných domů a veřejných budov. Materiály obsahují i praktické instrukce, jak se vyhnout odhalení. Ty LBC z bezpečnostních důvodů nezveřejnila.
Není to nový nápad. Islámský stát propaguje žhářské útoky už od roku 2017. Jeho oficiální anglickojazyčný časopis Rumiyah tehdy věnoval žhářství část série nazvané Just Terror Tactics.
Oheň má z pohledu teroristické propagandy jednu zásadní výhodu. K útoku není potřeba výbušnina, střelná zbraň ani speciální výcvik.
Právě na jednoduchost podobných útoků upozorňuje Moustafa Ayad z Institute for Strategic Dialogue (ISD), který se dlouhodobě zabývá islamistickým extremismem a terorismem.
Žhářství podle něj představuje metodu s „nízkým prahem a vysokým účinkem“. Pachatel nepotřebuje složité schopnosti ani vybavení. Následky přitom mohou být obrovské.
Oheň navíc nemusí být cílem sám o sobě. Podle Ayada může sloužit také k zaměstnání policie a záchranářů před jiným útokem.
Británie se nyní potýká s mimořádným suchem a rozsáhlými požáry. Při požáru ve Stourbridge ve West Midlands bylo zničeno 19 domů a oheň zasáhl více než 500 akrů území.
Miliony obyvatel Anglie a Walesu dostaly nouzové varování, aby nedělaly nic, co by mohlo způsobit další požár. Do boje s ohněm byla povolána dokonce armáda.
Zatím neexistuje důkaz, že by současné požáry v Británii založili islamisté.
Nebezpečnost výzev k zakládání požárů ukazuje letošní léto ve Francii. Jihozápad země zasáhly jedny z největších požárů v její historii. Jen dva obří požáry v okolí Arcachonského zálivu zničily více než 50 tisíc hektarů a donutily k evakuaci až 220 tisíc lidí.
A velká část požárů ve Francii nevzniká sama. Od začátku července francouzské úřady zadržely 474 lidí podezřelých ze založení požáru. 183 z nich bylo mladších osmnácti let. Přibližně 70 procent zadržených bylo podezřelých z úmyslného žhářství.
Spojitost s radikálním islamismem prokázána zatím nebyla.
Konkrétní příklad máme i v Česku.
Dva mladí lidé se 29. ledna 2024 pokusili pomocí improvizovaného zápalného zařízení zapálit synagogu v Brně. Případ později odkrylo rozsáhlé mezinárodní protiteroristické vyšetřování.
Podezřelí byli ve vzájemném kontaktu přes internet a sdíleli extremistický obsah. Většina byla mladší osmnácti let, mezi prověřovanými byli dokonce lidé mladší patnácti let.
Případ už má i soudní dohru. Jeden z pachatelů byl letos v Brně odsouzen k sedmi letům vězení za pokus o teroristický útok a pokus o vraždu. V době útoku na synagogu byl nezletilý. Podle vyšetřovatelů patřil ke skupině mladých lidí radikalizovaných na internetu propagandou Islámského státu.
Brněnský případ ukazuje problém, před kterým evropské bezpečnostní služby stále častěji varují. K radikalizaci už není nutná cesta do Sýrie nebo Iráku. Může proběhnout doma před obrazovkou telefonu.
V posledních měsících se žhářské a výbušné útoky proti židovským institucím objevily také v dalších evropských zemích.
V březnu zasáhl výbuch synagogu v belgickém Lutychu. Krátce nato došlo k žhářskému útoku na synagogu v Rotterdamu a k výbuchu u ortodoxní židovské školy v Amsterdamu. Nizozemská policie v souvislosti s rotterdamským případem zadržela mladé podezřelé. K útoku se prostřednictvím internetu přihlásila islamistická skupina.
Po sérii incidentů začala Belgie nasazovat vojáky k ochraně židovských institucí.
Další velký případ se odehrál v Londýně.
Čtyři mladí Britové se 28. srpna přiznali, že letos v březnu zapálili čtyři sanitky židovské dobrovolnické záchranné služby Hatzola v Golders Green.
Škoda dosáhla přibližně jednoho milionu liber.
Britské úřady vyšetřují možné proíránské pozadí útoku. K činu se přihlásila skupina Harakat Ashab al-Yamin al-Islamiya a ukazuje, že násilné útoky proti židovským cílům v Evropě nevycházejí pouze z jedné extremistické sítě.
Kolik radikálních islamistů vlastně v Evropě žije? Jednotlivé státy používají různé definice a jejich statistiky proto nelze jednoduše sečíst.
Nejpodrobnější údaje zveřejňuje Německo.
Tamní Spolkový úřad pro ochranu ústavy evidoval za rok 2025 28 645 lidí v islamistickém prostředí. Z nich 9 110 označuje za násilně orientované.
Kategorie „násilně orientovaní“ zahrnuje také lidi, kteří násilí podporují nebo schvalují.
Užší policejní kategorie lidí, u nichž existují konkrétní důvody předpokládat možnost spáchání závažného politicky motivovaného násilného činu, čítá v Německu stovky osob. Jak ale úřady přiznávají, není v jejich moci tyto lidi sledovat.
Také Velká Británie považuje islamistický terorismus za hlavní část teroristické hrozby. Britská kontrarozvědka MI5 uvádí, že přibližně 75 procent její protiteroristické práce souvisí s islamistickým extremismem. Zhruba čtvrtina připadá na krajně pravicový terorismus.
Od března 2017 MI5 společně s policií překazila 43 teroristických plánů, které už byly v pokročilé fázi příprav.
MI5 zároveň upozorňuje na změnu charakteru hrozby. Stále častěji nejde o velké organizované buňky, ale o jednotlivce a malé skupiny. A právě u nich mohou být jednoduché metody útoku obtížnější předem odhalit.
V Belgii bylo v roce 2025 v centrální databázi bezpečnostních složek prioritně sledováno 555 extremistů. Podle belgického koordinačního orgánu OCAM tvořili 86 procent těchto lidí právě islamističtí extremisté.To je 477 potenciálních teroristů.
Znepokojivý vývoj hlásí také Rakousko. Temní kontrarozvědka DSN označuje islamistický extremismus za největší hrozbu pro vnitřní bezpečnost země.
V roce 2025 zaznamenala 306 islamisticky extremistických trestných činů. Meziročně jde o nárůst o 42,3 procenta.
Bezpečnostní služba upozorňuje hlavně na radikalizaci mladistvých. Nábor se přesouvá na sociální sítě, messengery a herní platformy.
Při rozsáhlé protiteroristické operaci letos v květnu rakouské úřady zatýkaly lidi podezřelé mimo jiné z členství v teroristické organizaci, šíření propagandy ISIS nebo schvalování teroristických činů. Mezi zadrženými byli i čtrnáctiletí a šestnáctiletá dívka.
Islámský stát přišel o rozsáhlá území, na kterých v Sýrii a Iráku vybudoval svůj samozvaný chalífát. Jeho ideologie ale nezmizela.
Přesunula se také na internet.
Institute for Strategic Dialogue letos analyzoval současný online ekosystém ISIS. Výsledek není příliš uklidňující. Síť účtů, skupin, kanálů a webů se podle výzkumníků neustále obnovuje a propaganda se přelévá mezi jednotlivými platformami.
Jen na Facebooku výzkumníci identifikovali 105 účtů příznivců ISIS využívajících profesionální režim, které dohromady sledovalo více než 338 tisíc lidí.
Člověk už nemusí odjet do Sýrie. Nemusí projít vojenským výcvikem. Nemusí se osobně setkat s členem teroristické organizace. Stačí telefon, propaganda a návod.
Evropské bezpečnostní služby sledují tisíce lidí pohybujících se v radikálním islamistickém prostředí. Část z nich je ochotná násilí podporovat nebo použít. A internetová propaganda jim nabízí stále jednodušší způsoby útoku.
K teroru stačí obyčejné sirky.
Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu
Nebo se staňte naším Spojencem v klubu
Sledovat nás můžete i na platformě HeroHero
nebo na youtube https://www.youtube.com/@reporterkycz
Děkujeme za podporu!
Své reportáže a články publikuje v mnoha českých i zahraničních médiích. Je spoluautorkou reportáží několikrát oceněných na Czech Press Photo. Věnuje se i přednáškové činnosti pro školy a veřejnost. Příležitostně jezdí jako volební pozorovatelka na mise EU a OBSE. Když není za kamerou, počítačem nebo volantem, učí na střední škole.