Tálibán zabil jednoho z nejvýše postavených bojovníků odporu. Pak si Tálibánci hráli s jeho mrtvolou a natáčeli se u toho.

V průsmyku Salang, který spojuje Kábul a sever země, byl kolem koncem srpna zabit jeden z nejvyšších velitelů Národní fronty odporu (National Resistance Front) Hasib Pandžšírí, známý také pod přízviskem Hasib Qoway‑e Markaz. Agentuře Afghanistan International to potvrdil mluvčí Talibanu Zabihullah Mudžáhid. Hasib Pandžšírí vedl ozbrojený odpor přímo v Afghánistánu, zemi svírané už pět let vládou teroristického hnutí Tálibán. 

Syn legendy vede odpor

Národní frontu odporu vede jako hlavní lídr Ahmad Masúd, syn legendárního polního velitele Ahmad Šáh Masúda, zabitého al-Kaidou v předvečer útoků 11. září 2001. Ahmad Masúd je tím, kdo Národní frontu odporu zaštiťuje v zahraničí a snaží se přesvědčit zejména evropské vlády a USA k širší podpoře hnutí. Reportérky s ním mluvily v září tohoto roku v Paříži, kde jednal o podpoře hnutí s francouzskými představiteli.

Ahmad Masúd slíbil veřejně tvrdou odplatu za smrt zkušeného velitele. Na svém účtu na X Masúd napsal, že smrt velitele Hasiba Pandžšírího není koncem, ale začátkem „tisíců dalších Hasibů“. Jeho smrt prezentoval jako impuls k pokračování odporu a boji proti Tálibánu. V projevu během internetové vzpomínkové akce prohlásil, že Hasibova krev odstraní vládu útlaku a že veřejnost brzy uvidí výrazný pozitivní vývoj. Vyzval své stoupence, aby netruchlili, ale pokračovali v odporu. Nechal se slyšet, že za Hasiba povstanou stovky dalších lidí a že Tálibán bude svržen. 

Bojovníci v drsných horách

Pro hnutí odporu je ale smrt Hasiba krutou ranou - jde o jednoho z nejodhodlanějších bojovníků proti Tálibánu, který podle všeho od převzetí moci radikálním hnutím neopustil Afghánistán. S tisícovkami dalších, zejména členů ozbrojených složek bývalého státu, vedl ozbrojený odpor v horách. O jejich činnost se toho ví málo a málo se o nich píše - z důvodů bezpečnosti nepoužívají až na výjimky sociální sítě, tají svá místa působení. Žijí a bojují v drsných horách Hindúkuše, ve velmi tvrdých podmínkách, s nedostatkem peněz na vybavení a munici. Tálibán po nich usilovně pátrá i pomocí dronů. 

Pro hnutí odporu je ale smrt Hasiba krutou ranou - jde o jednoho z nejodhodlanějších bojovníků proti Tálibánu,

Hasibu Pandžšírímu bylo 34 let, když jej dostal Tálibán. Afghánský Tádžik z Pandžšíru byl manželem a otcem pěti dětí. V posledních letech operoval se svými jednotkami v různých částech Afghánistánu. Jejich boj proti radikálnímu hnutí si vyžádal řadu obětí - Národní fronta odporu uvádí, že v posledních pěti letech přišla o tisícovku svých bojovníků. 

Tálibánci si hráli s mrtvolou svého protivníka

Pandžšírí se přesunoval přes průsmyk Salang, když na jeho vůz zaútočily síly Tálibánu. Podrobností mnoho není. Cestoval se sedmi dalšími příslušníky NRF ve dvou vozech Toyota Hilux směrem do Andarabu. Tálibán získal informace o pohybu celé skupiny a připravil na ni v průsmyku léčku.

Následovala intenzivní přestřelka. Čtyři muži v prvním vozidle měli být zabiti, ve druhém vozidle zahynul Pandžšírí. Osud dalších tří osob není znám. Rádio Azadi citovalo zdroj z vlády Talibanu, podle něhož bylo zadrženo třináct jeho spolupracovníků. Jiná média uváděla devět zadržených.

Média napojená na Taliban událost popsala jako složitou operaci speciálních sil.

Když Pandžšírí vydechl naposledy, Tálibánci si začali hrát s jeho mrtvolou a natáčeli se u toho. Zacházení Tálibánu s mrtvými protivníky vyvolalo řadu kritických reakcí zejména představitelů bývalé předtálibánské administrativy. Afghánské osobnosti a aktivisté žádají vyšetřování možného porušení mezinárodního humanitárního práva. Tálibánci podobně zneuctili i další mrtvoly bojovníků, kteří se měli před svou smrtí vzdát. Šlapali jim po hlavách a kopali do nich. Podobné praktiky hojně provozoval a na sociálních sítích šířil v posledních letech Islámský stát. Tálibánské praktiky se od něj nijak neliší. Mluvčí Tálibánu Zabihullah Mudžáhid chování svých ozbrojenců vysvětlil tím, že byli „emočně rozrušení a neuvědomovali si svého chování.”

Mluvčí Tálibánu Zabihullah Mudžáhid chování svých ozbrojenců vysvětlil tím, že byli „emočně rozrušení a neuvědomovali si svého chování.”

Hasib Pandžšírí přitom proslul také tím, jak se on sám choval k zajatcům z řad Tálibánu ještě za svého života. Na videu zveřejněném v srpnu 2022 byl Pandžšírí zachycen mezi skupinou vězňů Tálibánu. Na záběrech jim před propuštěním dával kapesné. Národní fronta odporu tehdy oznámila, že v Pandžšíru propustila 45 vězňů Tálibánu. Záběry z akce ukazují mezi těmi, kdo se podíleli na jejich propuštění, i Hasiba Pandžšírího.

Kontroverze se nevyhnuly ani Pandžšírímu

Pandžšírí byl jedním z nejzkušenějších velitelů NRF. Před pádem republiky v roce 2021 sloužil v jednotkách NDS (National Directorate of Security), což byla hlavní zpravodajská a bezpečnostní služba Afghánistánu, která fungovala od počátku 20. let 21. století až do roku 2021, kdy zemi ovládlo hnutí Tálibán a Američané se museli z Afghánistánu stáhnout. NDS vznikla a fungovala s podporou CIA. Jejím hlavním úkolem byl boj proti terorismu, vyšetřování případů ohrožujících vnitřní i vnější bezpečnost státu, špionáž a velezradu. Podléhala přímo afghánskému prezidentovi a spadaly pod ni i obávané polovojenské jednotky známé jako Zero Units, které prováděly noční nájezdy proti Tálibánu a Islámskému státu. Američtí instruktoři cvičili afghánské agenty v moderních zpravodajských metodách a taktickém boji. Pandžšírí působil u rychlé reakční nebo speciální jednotky afghánské rozvědky v Kábulu.

Po dobytí Kábulu Tálibánem v srpnu 2021 se přidal k NRF vedené Ahmadem Masúdem. Ani jeho osobě se ale nevyhnuly kontroverze - minulou vládou byl obviněn z korupce a vydírání. On sám se obviněním bránil a tvrdil, že případ proti němu vznikl poté, co odmítl údajný příkaz NDS zavraždit šest vlivných osob, mezi nimi i bývalého ministra zahraničí Tálibánu. Ministerstvo vnitra jeho verzi označilo za nepodloženou, NDS se tehdy veřejně nevyjádřilo. Vina prokázána nebyla a nebyl pravomocně odsouzen. 

Po pádu země do rukou Tálibánu se stal se jedním z nejviditelnějších polních velitelů. Některé zdroje ho označují za velitele speciálních jednotek NRF v Pandžšíru. Pandžšír je pro protitálibánský odpor důležitý díky své hornaté, obtížně přístupné poloze, která usnadňuje obranu a vedení partyzánských operací. Zároveň má silný symbolický význam: už v minulosti odolával sovětským vojskům i prvnímu režimu Tálibánu a je spojen s odkazem velitele Ahmada Šáha Masúda. Místní vazby, tradice odporu a blízkost strategického průsmyku Salang proto z Pandžšíru činí přirozené zázemí Národní fronty odporu, i když její prozatímní vojenské možnosti jsou omezené. Pandžšír ale vždy byl také bránou k ovládnutí Kábulu. 

Zastánce práv žen

Pandžšírí, jak to vyplývá již z jeho válečného přízviska, působil zejména v Pandžšíru a horských oblastech Hindúkuše. Ve videích a příspěvcích opakovaně prohlašoval, že zůstal v Afghánistánu a pokračuje v ozbrojeném odporu. Byl také velkým obráncem práv žen, zejména jejich práva vzdělávat se. To je v současném Afghánistánu v podstatě nemožné. Tálibán v Afghánistánu umožňuje dívkám formální vzdělávání pouze do 6. třídy, tedy zpravidla přibližně do 12 let věku. Od 7. třídy mají dívky vstup na střední školy zakázán a ženy nesmějí ani na univerzity. Navíc se rodiče bojí dívky posílat do škol. Tam si je totiž chodí obhlížet ozbrojenci Tálibánů a jejich častou praxí jsou pak únosy děvčátek za účelem sňatku. Tálibánský dekret č. 18 z května 2026 uznává i sňatky sjednané v dětství a způsobilost děvčátka pro sňatek spojuje spíše s dosažením puberty než s konkrétním věkem. V praxi tak může být dívka provdána již jako dítě, některé výklady připouštějí hranici kolem devíti let.

Česko má diplomatické styky s tálibánským Afghánistánem

Práva žen jsou v současném Afghánistánu omezena na úplné minimum - vycházet mohou jen v doprovodu mužského příbuzného, lékařská péče je pro ně ve větší části země téměř nedostupná, v zemi je kritický nedostatek ženských lékařek. Tálibán se snaží ženy zadupat do země a zcela je vyloučit z veřejného života a z veřejného prostoru vůbec. Smrt jednoho z klíčových představitelů hnutí odporu, které přesně tyto praktiky odsuzuje a bojuji proti nim, tak samozřejmě Tálibánu přijde velmi vhod. 

V Praze nadále funguje Velvyslanectví Islámské republiky Afghánistán, vedené diplomaty jmenovanými ještě před návratem Tálibánu. Při konzulárních službách však spolupracuje s úřady v Kábulu. V současnosti má tálibánský Afghánistán v Evropě 15 fungujících velvyslanectví: Vídeň, Brusel, Sofie, Praha, Paříž, Berlín, Athény, Řím, Haag, Oslo, Varšava, Madrid, Stockholm, Ženeva a Kyjev.

 

Rozhovor s Ahmadem Masúdem, vůdcem Národní fronty odporu Afghánistánu, najdete zde 

Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu
Nebo se staňte naším Spojencem v klubu 

Sledovat nás můžete i na platformě HeroHero

Děkujeme za podporu!