do svého účtu na Reportérky.cz
Otevíráme Reportérky všem. Přidejte se do klubu Spojenců a pomozte nám pokračovat!
Podpořit nás na DonioMá pouhých 330 tisíc občanů, ale díky plynu patří mezi nejbohatší státy světa. Katar, malý emirát v Perském zálivu. Jeho peníze proudí do zbrojního průmyslu, energetiky, univerzit, médií i firem spojených s rodinou Donalda Trumpa. Podobně postupuje v Evropě, kde investuje miliardy do nemovitostí, sportu, podniků a univerzit, ale financuje také mešity a organizace spojované s Muslimským bratrstvem. Tentýž Katar přitom dlouhodobě poskytuje zázemí vedení teroristického hnutí Hamás a udržuje vztahy s Tálibánem. Kde končí obchod a začíná kupování politického vlivu?
Katar je rozlohou přibližně šestkrát menší než Česká republika. Žijí v něm zhruba tři miliony lidí, většinu ale tvoří zahraniční pracovníci. Katarských občanů je pouze kolem 330 tisíc. Přesto tato země disponuje obrovským bohatstvím, především díky těžbě a vývozu zemního plynu.
Americká organizace Foundation for Defense of Democracies (FDD) zveřejnila rozsáhlou analýzu, podle níž Katar od roku 2000 nasměroval do Spojených států nejméně 400 miliard dolarů, tedy řádově osm bilionů korun. Na každého katarského občana tak připadá přibližně 1,2 milionu dolarů.
Autorka analýzy Natalie Ecanow více než rok procházela finanční výkazy, obchodní databáze, smlouvy a záznamy o lobbingu. Upozorňuje, že skutečná částka může být ještě vyšší.
Uvedených 400 miliard dolarů nezahrnuje pouze uskutečněné investice, ale také nákupy amerických zbraní, zakázky pro americké firmy, granty, dary a některé oznámené obchodní závazky. Nejde tedy o částku, za kterou by Katar jednoduše nakoupil americké společnosti.
Rozsah jeho finančních vztahů s Amerikou přesto vyvolává zásadní otázky.Stejně jako v Evropě.
Katar je absolutní monarchie ovládaná dynastií Ál Thání. Politické strany jsou zakázané, svoboda projevu omezená a organizace Freedom House jej řadí mezi nesvobodné státy.
Jeho zahraniční politika je však plná paradoxů.
Na jedné straně je důležitým spojencem Spojených států. Na jeho území se nachází letecká základna Al-Udeid, největší americká vojenská základna v regionu. Od roku 2022 má Katar status významného spojence USA mimo NATO.
Na druhé straně dlouhodobě poskytujel politické zázemí vedení palestinského teroristického hnutí Hamás. Zároveň Katar poskytuje rozsáhlou finanční pomoc Pásmu Gazy, mimo jiné se souhlasem Izraele. Katarská vláda tvrdí, že kontakty s Hamásem slouží také k diplomatickému zprostředkování.
Katar je rovněž významným podporovatelem Muslimského bratrstva, islamistického hnutí vzniklého v Egyptě v roce 1928, které usiluje o politické a společenské uplatňování islámu různými prostředky. Egxptská vláda ale považuje Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci, stejně jako řada dalších zemí.
Dauhá hostilo také politickou kancelář afghánského Tálibánu a zprostředkovávalo jednání mezi Tálibánem a USA před americkým odchodem z Afghánistánu.
Právě tato dvojí role činí Katar mimořádně vlivným. Američané jej potřebují jako vojenského a diplomatického partnera. Katar současně udržuje kontakty s organizacemi, proti nimž Washington dlouhodobě vystupuje.
Jedním z nejvýraznějších příkladů katarského přístupu je luxusní Boeing 747-8 v hodnotě přibližně 400 milionů dolarů, který Katar v roce 2025 daroval Donaldu Trumpovi jako prezidentský speciál.
Dar vyvolal kritiku a otázky. Může prezident světové velmoci přijmout takto hodnotný dar od zahraniční monarchie, aniž by vznikaly pochybnosti o jeho nezávislosti? Zároveň v té době Katar požadoval, aby USA uznaly nového prezidenta Sýrie Ahmada Šaru, který vedl v Sýrii pobočku al Káidy a USA na jeho hlavu vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. I to jim Trump splnil a bývalého teroristu pozval do Bílého domu.
Trump při obhajobě vztahů s Katarem hovořil o investicích v hodnotě 5,1 bilionu dolarů. Bílý dům předtím oznámil ekonomické závazky za 1,2 bilionu dolarů. Podle FDD však nebylo jasné, jak se k těmto astronomickým částkám dospělo.
Katarské investice se přitom netýkají pouze státních institucí.
Podle deníku The New York Times investoval katarský subjekt přibližně 200 milionů dolarů do společnosti Affinity Partners, kterou založil Jared Kushner, Trumpův zeť a poradce pro Blízký východ. V roce 2025 Kushner oznámil další investici ve výši 1,5 miliardy dolarů od katarských a emirátských investorů.
Dalších 500 milionů dolarů měl Katar přislíbit investiční společnosti Liberty Strategic Capital bývalého amerického ministra financí Stevena Mnuchina. Investice ukazují, jak se katarský kapitál dostává k lidem, kteří mají přístup k nejvyšším patrům americké politiky.
Možná ještě zajímavější než investice do zbrojního průmyslu je oblast školství.
Podle údajů amerického ministerstva školství, které cituje FDD, poskytly katarské subjekty od roku 2001 americkým univerzitám přibližně 8,8 miliardy dolarů. Katar se tak podle těchto údajů stal největším zahraničním zdrojem financování amerických vysokých škol a předstihl Čínu.
Mezi největší příjemce patří prestižní univerzity Cornell, Georgetown, Northwestern, Carnegie Mellon nebo Texas A&M. Řada z nich má své pobočky přímo v Kataru, jejichž provoz financují katarské instituce.
A zde je problém. Americké univerzity jsou tradičně centry svobodného myšlení a akademické nezávislosti. Katar je však země, kde jsou politické projevy a kritika vládnoucího režimu velmi omezené.
Analytici proto upozorňují na riziko, že školy závislé na katarských penězích mohou být méně ochotné otevírat témata nepříjemná pro katarský režim. Naopad, univerzity jsou často místem, kde vzniká největší podpora pro-palestinských hnutí. Univerzity tak čelí kritice, že nezasáhnou právě kvúli katarským penězům.
Katarské peníze směřují také do základního a středního školství. Prostřednictvím Qatar Foundation International emirát podporuje výuku arabštiny, vzdělávání učitelů a studentské pobyty. Podle deníku The Wall Street Journal poskytla organizace mezi lety 2009 a 2017 americkým školám přibližně 30,6 milionu dolarů.
Významnou součástí katarské zahraniční politiky jsou média. Nejznámějším příkladem je televizní síť Al-Džazíra, založená v roce 1996. Prezentuje se jako nezávislé médium, její kritici však upozorňují na vazby na katarský stát a způsob informování o některých islamistických hnutích.
Katarské investice zasahují také do amerického mediálního průmyslu. Člen vládnoucí rodiny šajch Sultán bin Džásim Ál Thání investoval podle FDD desítky milionů dolarů do konzervativní televize Newsmax. Katarská skupina beIN Media Group ovládá většinový podíl ve filmovém studiu Miramax a katarský investiční fond se částkou 375 milionů dolarů podílel na financování převzetí Twitteru Elonem Muskem.
Katarské peníze najdeme také v luxusních hotelech Plaza a St. Regis v New Yorku či ve společnosti vlastnící Empire State Building. V roce 2023 Katar získal newyorský hotel Park Lane za 623 milionů dolarů.
Významnou oblastí je rovněž sport. Katarský státní fond získal podíl ve společnosti vlastnící basketbalový klub Washington Wizards a hokejový Washington Capitals.
Vedle investic Katar vydává značné částky na prosazování svých zájmů ve Washingtonu.
Podle analýzy FDD získalo od roku 2010 nejméně 69 společností přibližně 235 milionů dolarů od katarských subjektů v rámci činností evidovaných podle amerického zákona o registraci zahraničních agentů. Lobbisté komunikovali s politiky, prosazovali katarské zájmy a reagovali na kritiku režimu. Katar také financoval cesty amerických politiků a představitelů měst do Dauhá.
Pozornost vyvolala například cesta washingtonské starostky Muriel Bowserové a jejích spolupracovníků, za kterou Katar podle zveřejněných informací zaplatil téměř 62 tisíc dolarů.
Katarské finance obdržely také významné americké výzkumné instituce, například Brookings Institution, Center for Strategic and International Studies nebo Middle East Institute. Jejich experti přitom často vystupují v médiích, radí politikům a ovlivňují veřejnou debatu.
Podobnou strategii jako v Americe uplatňuje Katar také v Evropě. Nejvýrazněji je jeho přítomnost vidět ve Francii a Velké Británii, kde investuje miliardy do nemovitostí, energetiky, firem. školství a sportu.
Ve Francii Katar vlastní fotbalový klub Paris Saint-Germain a investoval do řady luxusních nemovitostí a podniků. Pozornost francouzských úřadů však přitahuje také financování mešit, islámských center a vzdělávacích institucí, z nichž některé jsou spojovány s Muslimským bratrstvem.
V květnu 2025 zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra zprávu o působení Muslimského bratrstva ve Francii. Upozornilo na síť náboženských, kulturních a vzdělávacích organizací, jejichž prostřednictvím může hnutí dlouhodobě posilovat svůj společenský vliv. Jedním z jeho zahraničních finančních podporovatelů byl právě Katar.
Významnou roli sehrála charitativní organizace Qatar Charity. Investigativní kniha Qatar Papers, kterou v roce 2019 vydali francouzští novináři Christian Chesnot a Georges Malbrunot, popsala financování přibližně 140 projektů v Evropě. Šlo především o výstavbu mešit, islámských kulturních center a náboženských škol.
Například soukromá muslimská škola Lycée Averroès v Lille měla podle francouzské parlamentní zprávy získat přibližně tři miliony eur z katarského fondu. Další peníze směřovaly do projektů v Lyonu, Marseille nebo Mulhouse.
Problémem podle kritiků není samotné financování muslimských institucí, ale možné propojení některých projektů s ideologií politického islámu.
Francouzská vláda proto zpřísnila kontrolu zahraničního financování náboženských organizací. Zákon z roku 2021 zavedl mimo jiné povinnost oznamovat zahraniční financování náboženských sdružení přesahující 15 tisíc eur ročně. Francouzská rozvědka následně parlamentu potvrdila, že Katar a Kuvajt finančně podporovaly organizace spojené s Muslimským bratrstvem.
Také Velká Británie má s Katarem mimořádně úzké ekonomické vztahy. Katarský státní investiční fond vlastní slavný londýnský obchodní dům Harrods a drží významný podíl ve společnosti provozující letiště Heathrow. Investoval také do luxusních londýnských nemovitostí a dalších britských podniků.
Britská vláda Katar považuje za důležitého ekonomického a bezpečnostního partnera. Současně se ale v britské veřejné debatě objevují otázky týkající se katarského financování organizací spojovaných s Muslimským bratrstvem.
Britská vláda již v roce 2015 zveřejnila přezkum tohoto hnutí. Upozornila, že některé jeho části v minulosti používaly násilí a že postoje či aktivity určitých představitelů mohou být ukazatelem extremismu.
V roce 2020 se tématem katarského financování islámských institucí zabývalo také expertní podání britskému parlamentnímu výboru. Upozorňovalo na projekty Qatar Charity ve Velké Británii, Belgii, Irsku a Nizozemsku a jejich údajné vazby na evropské sítě Muslimského bratrstva.
Největší evropský politický skandál spojený s podezřením na katarské ovlivňování politiky vypukl v prosinci 2022. Belgická policie tehdy při raziích zabavila 1,5 milionu eur v hotovosti. Část peněz byla nalezena v kufru v bruselském hotelu.
Vyšetřovatelé začali prověřovat podezření, že představitelé Kataru a dalších zemí poskytovali peníze nebo jiné výhody osobám napojeným na Evropský parlament výměnou za politický vliv.
Kauza dostala název Qatargate. Mezi hlavní podezřelé patří bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailiová a další osoby působící v evropských institucích. Vyšetřování pokračuje. Katar obvinění z korupce odmítá.
Vedle toho francouzské úřady prověřují podezření na zákulisní ovlivňování politiků a médií. Podle investigace deníku Le Monde ze září 2026 se vyšetřovatelé zabývají sítí kontaktů, která měla prosazovat katarské zájmy.
Spojené státy i evropské země ze vztahů s Katarem výrazně profitují. Katar nakupuje americké zbraně, objednává letadla Boeing, investuje do energetických projektů a vytváří pracovní místa. Pro Evropu je významným dodavatelem zkapalněného zemního plynu.
Samotné financování univerzity, mešity nebo vlastnictví hotelu není důkazem korupce či extremismu. Rozsah finančních vztahů ale ukazuje, jak významné postavení si Katar dokázal vybudovat. Jeho kapitál proniká do oblastí, které mají zásadní vliv na politiku, ekonomiku i veřejnou debatu.
Malý, ale bohatý emirát dokázal vytvořit síť ekonomických, vojenských, politických a společenských vazeb sahající až do samotných center americké a evropské moci.
A právě zde vzniká otázka, která se netýká jen Kataru: Jak mohou demokratické státy využívat zahraniční kapitál a současně zajistit, aby si autoritářské režimy prostřednictvím peněz nekupovaly nepřiměřený politický vliv?
Markéta Kutilová
zinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na
Nebo se staňte naším
Sledovat nás můžete i na platformě
Naše reportáže podcasty jsou i na našem kanále youtube
Děkujeme za podporu!
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Italská policie už nevyšetřuje pouze rozbité výlohy a vyrabované obchody. Prověřuje také možné propojení radikálního aktivismu, extremistické propagandy a terorismu. Lídrem hnutí, jehož protesty vyústily v násilí a rabování, má být podle italské policie Youssef Siher, Ital marockého původu. Přestože je profesí novinář, podle podezření vyšetřovatelů založil organizaci, která měla šířit propagandu Hamásu. Siher měl v Itálii zajišťovat logistiku propalestinských demonstrací a udržovat kontakty s radikálně levicovým prostředím. Nyní je v rukou policie v Miláně.
Deset let po slavném „Wir schaffen das“ Angely Merkelové se Německo potýká s hlubokou polarizací. Migrace, bezpečnost, vzestup AfD, rostoucí ceny energií, vztah k Rusku i válka na Ukrajině rozdělují společnost hlubokými příkopy. Vydaly jsme se přímo do Německa zjistit, co se v zemi děje a proč jsou názory Němců na budoucnost jejich země tak nesmiřitelné. Mluvily jsme s migranty, jejich odpůrci, politology, aktivisty i obyčejnými lidmi. Natočily jsme také exkluzivní rozhovor se spolupředsedou AfD Tinem Chrupallou. Co Německo tak hluboce rozdělilo? A kam náš největší soused směřuje? Nová reportáž Reportérek z Německa.
Osmiletou Myriam chytil za vlasy a z bezprostřední blízkosti ji zastřelil. Předtím zavraždil další dvě děti v její židovské škole v Toulouse. Jmenoval se Mohamed Merah. Dnes jeho jméno oslavují v rapové skladbě, kterou si pouštějí francouzští studenti při protestech. A francouzská justice? Dvěma mladíkům navrhla mimo jiné omezení přístupu na TikTok a Snapchat. Vítejte ve Francii roku 2026.
Francie se vzpamatovává z další vlny násilí, která o víkendu zachvátila její města. Hořící barikády, rozbité výlohy, rabování obchodů a tisíce zatčených. V sobotu vyšlo podle zveřejněných údajů do ulic na 550 tisíc demonstrantů, policie zadržela 2 400 lidí. Zatímco většina protestů proběhla pokojně, v podvečer a v noci převzaly v některých městech iniciativu násilné skupiny.
