Kdo může za násilí ve Francii? Levicoví radikálové, organizovaní maskovaní mladíci a zloději. Trump viní migranty a vyzval EU k zavření hranic.

Podle francouzských úřadů a zjištění agentur AFP a AP se na násilnostech podílely především tři okruhy lidí:

Radikální krajně levicové skupiny – podle ministra vnitra Laurenta Nuñeze se podílely zejména na útocích proti policii a veřejným budovám. Prezident Macron rovněž hovořil o radikální krajní levici.

Organizované skupiny maskovaných mladíků – reportéři AFP v Paříži pozorovali skupiny, které koordinovaně vyřazovaly bezpečnostní kamery, rozbíjely výlohy a vykrádaly obchody. Jejich konkrétní organizační příslušnost zatím nebyla prokázána.

Oportunističtí rabující – podle pařížské policie se v pozdější fázi demonstrací přidávali další lidé, kteří nepřišli protestovat, ale využít chaosu ke krádežím, rozbíjení výloh, vykrádání obchodů a ničení cizího majetku.

Podle Reuters bylo zraněno přes 1 000 policistů a hasičů. Zranění utrpěli také demonstranti a civilisté. V Mulhouse byla 17. října vážně zraněna sedmnáctiletá dívka. Přes operaci definitivně přišla o levé oko. Francouzská prokuratura zahájila vyšetřování, které svěřila policejní inspekci IGPN. Podle svědeckých výpovědí ji mohl zasáhnout policejní prostředek použitý při rozhánění demonstrace. 

Čtyřicetiletá pečovatelka v Marseille se pokusila zabránit skupině mladých lidí v ničení autobusové zastávky. Maskovaný útočník proti jejímu obličeji namířil hořící proud z aerosolu a zapalovače. Utrpěla popáleniny prvního stupně. Policie zadržela patnáctiletého chlapce, který byl následně obviněn z mimořádně závažného násilného činu. Žena později uvedla, že ji překvapilo, jak násilně se mladí útočníci chovali.

Zraněných majitelů obchodů a náhodných kolemjdoucích je ale víc, počty zatím nebyly zveřejněny. 

 

Macron: Na vině je i válka proti Íránu a zdražování

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli večer vystoupil s projevem k národu. Vyzval k obnovení klidu a pořádku a položil otázku, kterou si při pohledu na záběry z ulic klade mnoho Francouzů: „Co se jim honilo hlavou? Jak mohou Francouzi něco takového udělat vlastní zemi?“

Podle Macrona nemůže nic ospravedlnit bezuzdné násilí, které Francie zažila. Prezident zároveň nevyloučil zákaz veřejných shromáždění, pokud by se nepokoje opakovaly.

Ministr vnitra Laurent Nuñez připsal značnou část násilností několika tisícům krajně levicových radikálů. Jeho vyjádření mířilo také na politické prostředí kolem hnutí Nepoddajná Francie (La France insoumise) Jeana-Luca Mélenchona. Otázkou však zůstává, kolik násilí bylo skutečně politicky motivováno a kolik bylo dílem skupin, které protestů využily k rabování a ničení.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu už před dvěma týdny varoval před šířením „ultranásilí“ ve francouzské společnosti. Víkendové události jeho varování dodaly nový rozměr.

Macron hledá příčiny současné nespokojenosti také za hranicemi Francie. Upozornil na válku s Íránem, která přispěla k růstu životních nákladů a cen pohonných hmot. Zdůraznil přitom, že Francie není účastníkem tohoto konfliktu.

Trump vyzval EU: Zavřete hranice

Do debaty však vstoupili i američtí představitelé, kteří francouzské nepokoje spojují především s dlouhodobou migrační politikou. Donald Trump prohlásil, že přistěhovalectví lidí z odlišných kulturních prostředí, mezi nimiž podle něj jsou i lidé naplnění nenávistí, rozvrátilo kdysi velkou Francii. Vyzval evropské státy, aby uzavřely hranice a znovu nad nimi získaly kontrolu. Americký viceprezident J. D. Vance byl ještě konkrétnější. Podle něj západní liberálové ve jménu rozmanitosti a soucitu podporovali rozsáhlou migraci, aniž by se vážně zabývali otázkami asimilace a kulturní slučitelnosti.

Právě v tom se dnes střetávají dva zásadně odlišné výklady francouzské krize. Zatímco Macron zdůrazňuje sociální a ekonomické příčiny nespokojenosti a roli radikálních skupin, Trump a Vance vidí zásadní problém v dlouhodobě nezvládnuté migraci a integraci.

Francouzská opozice mezitím obviňuje prezidenta z neschopnosti obnovit pořádek. Marine Le Penová hovoří o hluboké krizi důvěry a autority, která podle ní ohrožuje fungování francouzské demokracie. Současně se však vyhnula přímému odsouzení samotných požadavků demonstrantů.

To vše se odehrává v době, kdy Francie čelí také vážným problémům veřejných financí. Rostoucí státní dluh znepokojuje investory, ale jakákoliv snaha o výrazné rozpočtové škrty může v současné atmosféře vyvolat další protesty.

Francie se tak ocitá v začarovaném kruhu. Lidé ztrácejí důvěru ve stát, stát ztrácí schopnost prosazovat nepopulární opatření a násilí v ulicích dále prohlubuje společenské rozdělení.

Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu
Nebo se staňte naším Spojencem v klubu 

Sledovat nás můžete i na platformě HeroHero

Naše reportáže podcasty jsou i na našem kanále youtube https://www.youtube.com/@reporterkycz

Děkujeme za podporu!