do svého účtu na Reportérky.cz
Otevíráme Reportérky všem. Přidejte se do klubu Spojenců a pomozte nám pokračovat!
Podpořit nás na Donio
Reportérka, publicistka. Začínala jako redaktorka v Lidových novinách. Poté 6 let pracovala jako projektová koordinátorka a humanitární pracovnice na misích Člověka v tísni - v Íránu, na Šrí Lance, na Haiti a v DR Kongo, kde zakládala misi a projekty na pomoc znásilněným ženám a dětem. Jako novinářka pracovala v Íránu, na Šrí Lance, v DR Kongo, Ugandě, Senegalu, Gambii, Libérii, Kongu, Jordánsku, Indonésii, Kambodži, Indii, Libyi, Makedonii, Řecku, Švédsku, Německu, Sýrii, Iráku, Libanonu, Arménii, na Ukrajině a v dalších zemích.
Spolu s Lenkou Klicperovou dokumentovaly válku s Islámským státem, válku o Náhorní Karabach. Společně podnikly 12 cest do Sýrie, 5 do Iráku, jednu do Libye, 5 do Náhorního Karabachu a 4 cesty na Ukrajinu. Dostaly se mezi zahraniční bojovníky ISIS a jejich manželky, dokumentovaly poslední bitvu s ISIS, na místě reportovaly o turecké invazi do Sýrie. MK je spoluautorkou knih Islámskému státu na dostřel I a II., Ve válce, Válka je mým osudem, S lékaři v první linii a Poslední zapálí vesnici. Spolupracovala s pořadem Reportéři ČT, pro který natočila a režírovala desítky reportáží. S Lenkou Klicperovou založila sbírku na pomoc lidem v syrském Kobani, kde mimo jiné postavily školu. Dalším jejím tématem je migrace do Evropy.
Administrativa prezidenta Trumpa schválila kontroverzní krok – USA prodají velké množství zbraní Kataru, Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům, Kuvajtu a Izraeli. Celkem za téměř 9 miliard dolarů. Bez souhlasu Kongresu. Zbraně však mohou skončit i v Africe, Jemenu a dalších zemích. Obchod tak může vést k dalšímu násilí a válkám.
Na sociálních sítích koluje neexistující kniha o Péteru Magyarovi. Skutečný příběh jeho vzestupu je ale možná ještě silnější – a začíná v rozpadu manželství, které dnes ovlivňuje celou maďarskou politiku.
Volba Maďarů nebyla o geopolitice. Byla o tom, že se jim ve své zemi už nežilo dobře. Korupce, zdražování, mizerné služby, skomírající školství. Přesto Maďaři volili pro celou Evropu. Bude zajímavé sledovat, co udělají ti, kteří roky ohýbali hřbet, přizpůsobili se systému a skládali moc jednomu člověku. Lidé v institucích, médiích, byznysu. Ti, kteří mlčeli, protože se to vyplácelo.
Hormuz není formálně uzavřený. Írán však zavedl systém, kdy průjezd není automatický, ale podléhá jeho souhlasu. Podle íránských úřadů mohou průlivem proplouvat pouze „ne-nepřátelská“ plavidla. Lodě spojené s USA, Izraelem nebo jejich spojenci naopak čelí úplnému zablokování. Množí se ale zprávy, že některé lodě si průjezd od Íránu kupují.
Toto je současný obrázek Teheránu: město zahalené v hustých černých toxických oblacích kouře, z nichž prší na 10 milionů lidí černý mastný déšť a na všem živém i neživém zůstávají mazlavé toxické kapky. Do každé plíce se dostává rakovinotvorný znečištěný vzduch. Lidé to dýchají. Zvířata to dýchají. Stromy to dýchají. Voda je kontaminovaná. Odborníci varují před humanitární a ekologickou katastrofou, jejíž důsledky mohou přetrvávat dlouhá léta.
Mladý Ukrajinec Igor Komarov jel na dovolenou na Bali s přítelkyní, známou influencerkou. Podle jejích postů na sociálních sítích jej našli únosci. Požadovali výkupné 10 milionů dolarů. Poté muže brutálně umučili a zavraždili. Předtím s ním natočili několik videí, kde popisuje, jak funguje byznys s podvodnými call centry a kdo z něj profituje, včetně politiků. Podvodná call centra na Ukrajině už vylákala peníze i ze stovek Čechů.
Ke střetu s íránským islamistickým režimem se připravují Kurdové, Balúčové a atmosféra houstne i na severu, kde žije zhruba 20 milionů Ázerů. Ti zase toužebně pokukují po možnosti připojit se k bohatému Ázerbájdžánu. A tam už platí vysoký stupeň pohotovosti. Nyní vše nasvědčuje tomu, že se menšiny do boje aktivně zapojí, a právě to může být moment, kdy se Írán začne měnit v něco, co už Blízký východ dobře zná – v dlouhodobé bojiště, kde začnou vyhřezávat rozdíly etnické, náboženské a v kombinaci s historickými křivdami. A když k tomu přidáme podporu zvenčí, vznikne velmi nebezpečný koktejl.
Spojené státy zvažují vojenskou podporu kurdských ozbrojených skupin působících v západním Íránu. Kurdské organizace patří k nejlépe organizované části íránské opozice a v případě oslabení režimu by mohly sehrát klíčovou roli. K boji proti íránskému šíitskému režimu se nyní připravují i sunnitské islamistické skupiny na jihovýchodě země, v oblasti Balúčistánu a Sistánu. Situace je napjatá i na severu Íránu, kde žije 20 milionů Ázerů a mnozí by se rádi připojili k bohatému Ázerbajdžánu. Analytici však zároveň varují před scénářem podobným syrské občanské válce.
Dvanáct let byli Kurdové věrnými spojenci Západu v boji proti ISIS. Teď jsou vydáni napospas svým bývalým nepřátelům. Přinášíme první část reportážního cyklu Markéty Kutilové a Jany Andert ze syrského Kurdistánu.
V Sýrii se opět bojuje a z věznic se propouští. Na svobodu se tentokrát dostávají džihádisté, kteří v Sýrii bojovali za Islámský stát nebo al-Káidu. Tisíce z nich jsou cizinci, původem z Evropy. Dosud je pod zámkem drželi Kurdové. Ve věznicích na severu Sýrie měli na 12 000 teroristů – bojovníků ISIS. Zhruba 40 000 jejich rodinných příslušníků, tedy hlavně žen a dětí, věznili v detenčním táboře al-Hol. Většina se do kurdského zajetí dostala během bojů s ISIS a po jeho porážce v roce 2019.
