do svého účtu na Reportérky.cz
Otevíráme Reportérky všem. Přidejte se do klubu Spojenců a pomozte nám pokračovat!
Podpořit nás na DonioAsi jste viděli nezapomenutelný film o ruském obchodníkovi se zbraněmi, který po rozpadu SSSR šikovně vyraboval sovětské sklady s municí a vojenskou technikou. Prodával všem, kdo platili - africkým warlordům, jihoamerickým mafiím a kartelům, Arabům na Blízkém východě, diktátorům, zkrátka všem grázlům světa. Ale i humanitárním organizacím, když platily. Skvěle ho ztvárnil Nicolas Cage. Nyní byl But zvolen ruským poslancem.
Viktor But je od nynějška váženým poslancem ruské Státní dumy. Tato jedna věta charakterizuje ruské volby jako snad nic jiného. „Na federální části seznamu máme dva členy SVO, bojové důstojníky. Viktor But se těší vysoké důvěře,“ popsala kandidátku strany LDPR Eleonora Kavšarová, zástupkyně vedoucího ústředí strany pro server RBC.
But, pokračovatel odkazu Žirinovského
But získal mandát za stranu LDPR, tedy Liberálně demokratickou stranu Ruska (Либерально-демократическая партия России). Zastává nacionalistické, populistické a silně konzervativní postoje. V zásadních otázkách podporuje kremelskou politiku, tak jako v podstatě všechny strany současného politického spektra, které získaly mandát ve Státní dumě. Jde o stranu, kterou založil známý nacionalista a populista Vladimir Žirinovskij. LDPR získala v zářijových volbách 8,98 % hlasů, byla třetí za Jednotným Ruskem a komunisty. Žirinovskij proslul hlavně výbušným vystupováním a provokativní nacionalistickou rétorikou. Veřejně hrozil jiným státům jadernými zbraněmi, mluvil o zabrání Aljašky a o rozšíření ruského území. Škoda, že zemřel na covid v roce 2022, současné směřování Ruska by se mu bylo zcela jistě velmi líbilo. Zejména výroky Putionových propagandistů Solovjova nebo Dmitrije Medvěděva, předsedy vládní strany Jednotné Rusko, která volby vyhrála s krásnými 58%.
Brutálně pravdivý film
Viktor But, vážený poslanec Státní dumy, má více než pestrou minulost. Jestli jste si někdy mysleli, že hollywoodský film s Cagem v hlavní roli v něčem nějak přeháněl, není to tak. Základ je brutálně pravdivý.
"Skoro všechno, co se ve filmu děje, má skutečnou předlohu. Vojenské helikoptéry, které byly prodávány jako záchranné, překupníci se zbraněmi, kteří měnili názvy a registrační údaje svých lodí přímo na moři, dobře známý obchodník se zbraněmi, který byl v Americe propuštěn z vazby za velmi podezřelých okolností, skutečnosti o masových krádežích sovětského vojenského arzenálu po pádu Sovětského svazu. To všechno je pravda,” řekl o filmu z roku 2005 režisér Andrew Niccol.
Viktor But je jeden z nejznámějších ruských kriminálníků. Po rozpadu Sovětského svazu vybudoval síť nákladních letadel schopnou dopravit zboží téměř kamkoli. Vyšetřovatelé OSN ji spojili s dodávkami zbraní do afrických válek. Americký soud ho později poslal na 25 let do vězení kvůli připravovanému obchodu s kolumbijskými povstalci.
Když se v prosinci 2022 na letišti ve Spojených arabských emirátech odehrála výměna vězňů, americká strana získala zpět basketbalistku Brittney Grinerovou. Druhá Viktora Buta. Rusko o jeho návrat usilovalo léta. But se po více než dvanácti letech v americké vazbě a vězení vrátil domů.
Rozpad SSSR - okno Butových příležitostí dokořán
But se podle nejčastěji uváděných životopisných údajů narodil 13. ledna 1967 v Dušanbe, tehdy v sovětském Tádžikistánu. Studoval na moskevském vojenském institutu cizích jazyků a působil jako vojenský tlumočník v Africe. Podrobnosti jeho rané kariéry se v dostupných líčeních liší jisté není ani všechno, co později sám tvrdil o své službě. Je ženatý s Allou Butovou a mají dceru.
Rozpad Sovětského svazu mu otevřel obchodní příležitost. V sovětských hangárech zůstala dopravní letadla i zásoby zbraní. A kolem bylo spousta vycvičených vojáků, kteří hledali novou budoucnost a peníze. But začal budovat nákladní leteckou síť, spojovanou zejména se společností Air Cess. Letadla dokázala přistávat na místech, kam se jiným dopravcům nechtělo nebo kam nemohli létat. Právě tato schopnost měla obrovskou cenu pro humanitární organizace i pro účastníky válek.
Jeho byznys tvořila letadla, firmy registrované v různých zemích, prostředníci, dokumenty k nákladu a možnost rychle měnit trasy. Vyšetřovatelé se proto museli ptát nejen na to, komu zbraně patřily, ale také kdo je zaplatil, přepravil a komu měly podle papírů dorazit.
Zbraně pro Afriku
Na přelomu tisíciletí se But objevoval ve zprávách vyšetřovacích OSN o porušování zbrojních embarg v Africe. Panel zabývající se Sierra Leone označil jeho síť za významnou součást nelegálních dodávek zbraní pro válkou sužovanou Libérií. Další zprávy zkoumaly jeho spojení s leteckou přepravou do Angoly. OSN na něj následně v souvislosti s Libérií uplatnila cestovní omezení a zmrazení majetku. Za dodávky zbraní a jejich přepravu do Afriky však nakonec odsouzen nebyl, přestože je jeho jméno navždy spojeno s válkami v Angole, Libérii a Sierra Leone.
But dlouhodobě odmítá, že by byl nelegálním obchodníkem se zbraněmi. Vystupoval jako podnikatel v letecké dopravě. Jeho síť přitom ilustruje nepříjemnou skutečnost: stejná přepravní kapacita sloužila různým zákazníkům. Mezi jeho klienty patřily kromě warlordů také humanitární organizace nebo lidé pracující pro Spojené státy v Iráku. Nejčastěji se mluví o Světovém potravinovém programu OSN a organizacím jako je Oxfam nebo HALO Trust, které využívaly firmy napojené na Buta.
Případ, za který byl odsouzen, ale vznikl až při policejní operaci v roce 2008 v Asii.
Osudná schůzka v Bangkoku
V březnu 2008 přijel But do Bangkoku na jednání s lidmi, o nichž se domníval, že zastupují kolumbijské povstalce FARC. Ve skutečnosti šlo o spolupracovníky americké protidrogové agentury DEA. Podle amerických žalobců s nimi jednal o rozsáhlé dodávce zbraní, včetně protileteckých střel. Věděl, že mají být použity proti Američanům v Kolumbii. Thajské úřady ho zatkly a po vleklém řízení byl v roce 2010 vydán do Spojených států.
Porota ho v listopadu 2011 uznala vinným ve všech čtyřech bodech obžaloby. V dubnu následujícího roku dostal 25 let vězení. Odsouzení se týkalo spiknutí souvisejícího s připravovaným prodejem zbraní FARC a zabíjením amerických občanů a představitelů. But namítal, že šlo o nepřípustnou provokaci a politicky motivované stíhání. Odvolací soud rozsudek potvrdil.
Prodával But i Húsíjům v Jemenu?
Po výměně za Grinerovou vstoupil But do ruské politiky. Přidal se k nacionalistické Liberálně demokratické straně Ruska a v roce 2023 získal mandát v regionálním zákonodárném sboru Uljanovské oblasti. Veřejně se prezentoval také jako výtvarník; vystavil obrazy, které maloval během věznění.
V roce 2024 přinesl The Wall Street Journal tvrzení, že se But podílel na jednání o prodeji ručních zbraní jemenským Húsíjům. V srpnu 2024 přijeli podle zjištění The Wall Street Journal do Moskvy dva zástupci Húsíů. Navenek měli jednat o nákupu automobilů a pesticidů. Navštívili také továrnu automobilky Lada. Podle zdrojů WSJ - evropského bezpečnostního činitele a dalších lidí obeznámených s jednáním - se však zajímali o automatické zbraně za přibližně deset milionů dolarů. Při těchto jednáních se měli setkat s Viktorem Butem, Podle zdrojů deníku měly první dvě plánované zásilky obsahovat převážně útočné pušky AK-74. Húsíjští zástupci se při cestě údajně ptali i na protitankové střely Kornet a protiletadlové zbraně. Ve stejné době se objevovaly zprávy o rozhovorech mezi Ruskem a Húsíji ohledně mnohem účinnějších protilodních střel. Reuters o těchto jednáních informovala v září 2024. But i Kreml všechny tyto zprávy odmítli.
Co nabídl But voličům?
A co Viktor But nabídl svým voličům před volbami v září 2026? Drží se stále svého kopyta. Sliboval znovu spustit uzavřené podniky, hledat pro výrobky z Uljanovské oblasti odběratele v Africe, Asii a Latinské Americe. Tam to zná. Připisuje se mu také výrok: „Do Afriky UAZy, do Uljanovsku diamanty!“ Často také opakoval Žirinovského výrok „Nelhat a nebát se“.
Jedno se Butovi upřít nedá. Nebál se bez skrupulí uzavřít jakýkoliv obchod se zbraněmi bez ohledu na jeho následky. Jeho charakter a schopnosti teď jistě ruský stát a putinovský režim ocení.
Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na
Nebo se staňte naším
Sledovat nás můžete i na platformě
Děkujeme za podporu!
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Italská policie už nevyšetřuje pouze rozbité výlohy a vyrabované obchody. Prověřuje také možné propojení radikálního aktivismu, extremistické propagandy a terorismu. Lídrem hnutí, jehož protesty vyústily v násilí a rabování, má být podle italské policie Youssef Siher, Ital marockého původu. Přestože je profesí novinář, podle podezření vyšetřovatelů založil organizaci, která měla šířit propagandu Hamásu. Siher měl v Itálii zajišťovat logistiku propalestinských demonstrací a udržovat kontakty s radikálně levicovým prostředím. Nyní je v rukou policie v Miláně.
Francie se vzpamatovává z další vlny násilí, která o víkendu zachvátila její města. Hořící barikády, rozbité výlohy, rabování obchodů a tisíce zatčených. V sobotu vyšlo podle zveřejněných údajů do ulic na 550 tisíc demonstrantů, policie zadržela 2 400 lidí. Zatímco většina protestů proběhla pokojně, v podvečer a v noci převzaly v některých městech iniciativu násilné skupiny.
Základní principy slušné komunikace a odmítání násilí ve veřejné komunikaci musí být zcela jasným principem fungování současných médií. Politici a političky měli věnovat více pozornosti i tomu, aby dezinformační servery a botí farmy nevyhrožovaly novinářům. Reportérky s tím mají velmi osobní zkušenost – výzvy k násilí na nás novinářích se na sociálních sítích stávají běžnou záležitostí. S tím bychom se neměli smiřovat – a zejména ne politici, které si volíme.
Stačí vám sirky. Mezi islamistickými extremisty v Evropě se šíří výzvy k zakládání lesních požárů, zapalování budov a vyčerpávání hasičů a policie. Žhářství přitom islamisté propagují jako jednoduchou a účinnou zbraň už téměř deset let a terčem se opakovaně stávají také synagogy. Hrozba není vzdálená ani Česku – dva mladí radikálové se pokusili zapálit synagogu v Brně. Evropské bezpečnostní služby evidují desetitisíce násilně orientovaných islamistů a varují před rychlou radikalizací mladých lidí na internetu.
Tálibán zabil jednoho z nejvýše postavených a nejzkušenějších polních velitelů Hasiba Pandžšírího. V Afghánistánu bojoval se zbraní v ruce proti radikálnímu teroristickému hnutí, jež už pět let ovládá zemi. Ačkoliv se o tom média málo zmiňují, v zemi a v zahraničí existuje organizovaný a odhodlaný odpor proti Tálibánu. V jeho čele stojí Ahmad Masúd, syn legendárního polního velitele Ahmad Šáh Masúda, zavražděného al-Káidou v předvečer útoků z 11. září 2001.
Americký prezident Donald Trump zrušil ochranu téměř tří milionů akrů jedné z nejcennějších krajin Spojených států. Území posvátné pro Navahy, Hopie, Zunie a Uty se má znovu otevřít těžbě uranu, uhlí a dalších surovin. Pět domorodých národů, které se na správě území v jižním Utahu podílely, před rozhodnutím nikdo konzultovat neráčil.
Kdo bojuje proti Kremlu? Nejsou tu jen Putinovi Rusové. Uvnitř Ruska existuje odpor. Ale v západních médiích se o něm moc nedočtete. Příběhy ruských partyzánů nebo těch, kteří bojují na Ukrajině nejsou černobílé a nezapadají do stereotypů. „Třeba Ruský dobrovolnický sbor – jsou to náckové nebo hrdinové?“ ptá se Anna Valentová, zakladatelka webu Osm statečných, která se zabývá právě těmi, kdo bojují proti kremelskému režimu – ať už se zbraněmi v rukou, sabotážemi nebo slovem či písmem.
