Kdo si tu nakonec mne ruce? Trumpovo dobrodružství na východě bude mít důsledky na Ukrajině. Komentář Lenky Klicperové.

Prezident Zelenskyj nabídl k využití ve válce na Blízkém Východě svoje nejlepší dronaře, pokud spojenci zařídí tlakem na Rusko příměří. Nabídku ještě zopakoval ministr zahraničí Andrij Sybiha. Zkušení ukrajinští dronaři by mohli pomáhat s ničením íránských dronů Šahíd, které se podílí na bombardování cílů v Perském zálivu či na Kypru, kde má Velká Británie základnu. Tu povolili Britové Američanům využívat. Jak vlastně souvisí problematika těchto dvou válek, které se odehrávají ve zcela odlišném prostoru? A jaké bude mít tato válka na Blízkém Východě důsledky pro válku na Ukrajině?

Vlastně je to docela překvapivé. Írán vydržel už čtyři dny drtivého útoku nejlepších armád světa - izraelské a americké. Mluvilo se o tom, jak má již zničené a omezené kapacity z posledního střetu, který jej oslabil. Přesto dál útočí na americké základny, ale i na civilní letiště či hotely. Ani za čtyři dny není sražen na kolena a nežebrá o mír. Stále vysílá další a další rakety a drony, s jejichž produkcí začali Íránci už kolem roku 2013. Íránu nepřišel na pomoc žádný z jeho spojenců, či lépe obchodních partnerů - ani Rusko, ani Čína. Čína je podstatným odběratelem íránské ropy. Íránský režim a jeho ozbrojené složky čelí preventivním úderům sami.

Trump a jeho nekonečné možnosti

Donald Trump přišel s bombastickým vyjádřením, že může vést válku nekonečně dlouho. Ale pravda je taková, že nemůže. Z mnoha důvodů - nejen technických, ale i politických a hospodářských. Pokud se válka potáhne, bude to mít ekonomické dopady. Ceny ropy a plynu vzrostou, což neocení ani Trumpovi domácí stoupenci, odpůrci mu to dají patřičně sežrat. Kongres asi také není nadšen, protože nebyl o ničem informován dopředu, natož aby dal k této Trumpově akci svolení. Tato válka může Trumpa stát hodně, pomalu se přibližují průběžné volby v polovině prezidentského mandátu, midterms. 

Předně je tu ekonomický aspekt - válka je nesmírně drahá. Narozdíl od Íránců, kteří používají nejen balistické rakety, ale i levné drony Šahíd, Američané a Izraelci střílí mnohonásobně dražšími raketami. Bavíme se o cenách 50 000 dolarů versus 4 miliony dolarů (přibližná cena jedné rakety Patriot). Státy v Perském zálivu musí odrážet íránské útoky drahými systémy typu Patriot. Střel do Patriotů byl na Ukrajině nedostatek již před rozpoutáním války proti Íránu. Teď si mohou být Ukrajinci téměř jistí, že na ně už žádné nezbudou. Pokud bude pokračovat válka spočívající v ostřelování a bombardování, raket typu Tomahawk či Patriot citelně ubude.

Americký ministr obrany Hegseth už prohlásil, že cílem úderů není svržení režimu. To by museli spojenci zaútočit před týdny, kdy byly v ulicích davy protestujících, a kterých obludný teokratický režim postřílel na 36 000. Jenže blaho Íránců jistě není Trumpovou starostí.

Převrat spíše nebude

Pokud by došlo opravdu ke změně režimu a pádu ajatolláhů a revolučních gard, bude to mít pro Ukrajinu pozitivní důsledky. Ale to se spíše nedá čekat. Íránci mají prázdné ruce. Zbraně, výcvik a odhodlanost, tím disponují Národní revoluční gardy úzce spolupracující s režimem. Íránci dostali oznámení, že každý pokus vyjít do ulic bude znamenat zradu, a tak se bude trestat. Tedy další střílení a tisíce obětí. Převrat zevnitř se spíše čekat nedá. Ale máme velmi málo informací o tom, co se děje uvnitř Íránu. Bombardování Teheránu a dalších míst může vyvolat také opačnou reakci - semknutí se proti Američanům a Izraelcům, které značná část společnosti vidí jako tradiční nepřátele. Jedinou podstatnější ozbrojenou složkou jsou íránští Kurdové. Ale ozbrojenců je pár tisíc a jsou vybavení více méně jen kalašnikovy. Bez další podpory se nedá čekat, že by režim dokázali svrhnout.

Kdo se směje v pozadí

Ukrajina je nyní upozaděna i na mediálním poli. Pokud se celá válka potáhne v řádu týdnů či měsíců, vydělá na ní nakonec Vladimír Putin. Ceny ropy poletí vzhůru, Hormuzský průplav bude blokován. Saúdi nyní hrozí útokem na íránské rafinerie. Logicky stoupne cena ropy a bude zájem právě o tu ruskou. Putinovo Rusko sice nebude na Blízkém Východě hegemonem, ale z hlediska svých cílů na Ukrajině si může ze vzniklé situace mnout ruce. Putin útoky odsoudil, zachoval se jako čestný muž, který nemá rád nespravedlnost páchanou na civilistech. Teď jen sedí, mele mlýnek, potutelně se usmívá a čeká. To on umí. Ať to dopadne jak to dopadne, Ukrajina vyjde oslabená. Potřebné rakety půjdou prioritně na Blízký Východ. Zájem Trumpa se přesune tam (aspoň na pár týdnů). 

Trump ale také není v záviděníhodné pozici. Válka je drahá a on svým voličům sliboval, že nebude jako jeho předchůdce a nezatáhne Spojené státy do válek v tisíce kilometrů vzdálených končinách. Svým voličům se to ani nepokusil vysvětlit. Většina z nich z války není nadšená, mají jiné priority. Představme si jen ty miliony dolarů za tři sestřelené stíhačky, které ovšem nesundali Íránci, ale spojenci z Kuvajtu. Další náklady budou astronomické.

Cena ropy a plynu roste již nyní. Postižené státy budou tlačit na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, aby mohly bez postihů nakupovat ruskou ropu. Zelenskyj bude pod stále větším tlakem, aby válku ukončil i za nevýhodných podmínek. Odevzdání nedobytých částí Donbasu bude znamenat jeho konec a může způsobit i vnitrostátní konflikt.

Putin jen sedí. Vyjde z toho vlastně nejlíp, špinavou práci za něj udělá Trump dotlačený do blízkovýchodního dobrodružství svými spojenci Izraelem a Saúdskou Arábií.

 

Líbí se vám naše práce? Práci Reportérek můžete podpořit předplatným na webu www.reporterky.cz, na platformě HeroHero/Reporterky, odběrem kanálu Reportérky na YouTube nebo zasláním libovolné částky na číslo účtu 266867891/0600. Děkujeme!