
do svého účtu na Reportérky.cz
Otevíráme Reportérky všem. Přidejte se do klubu Spojenců a pomozte nám pokračovat!
Podpořit nás na Donio
Na konci září 2020 Ázerbájdžán zaútočil na enklávu Náhorní Karabach, kterou do té doby spravovala Arménie. Dosud poněkud zamrzlý konflikt se znovu rozhořel. Markéta Kutilová mi tenkrát zavolala: „Leni, už to vypuklo, musíme jet.“ Sbalily jsme se, pořešily nejnutnější věci a druhý den už stály na letišti. Nevěděly jsme, jak se tam dostaneme, protože všude platila přísná covidová omezení. Ale musely jsme to zkusit. Byly jsme v první „várce“ novinářů, kteří tehdy do Karabachu dorazili. Bylo nás asi pět nebo šest – Francouzi, Rusové, Němci…
Boje vypukly s neuvěřitelnou zuřivostí a krutostí. Ázerbájdžán byl na válku dobře připraven a vyzbrojen, těšil se podpoře spojeneckého Turecka, které ho vyzbrojilo moderními drony. Arméni proti nim stáli se čtyřicet let starou technikou. Mladí arménští vojáci, kteří strávili výcvikem jen několik měsíců, sotva uměli zacházet s kalašnikovy, neuměli ovládat moderní zbraňové systémy, ani téměř žádné neměli. Desítky ázerbájdžánských bezpilotních letounů je povraždily. Arménské rakety dopadaly i na ázerbájdžánské území. Ale mnohem více dopadalo těch ázerbájdžánských na hlavy civilistů v karabašských městech. Nepoměr sil byl očividný. Válka skončila příměřím v noci z 9. na 10. listopadu. Arménům zůstal jen zlomek území, které dobyli v předchozí válce. Karabašští Arméni museli opustit své domovy. Většina z nich se tam usadila před třiceti lety poté, co Arménie zvítězila v předchozí válce. Nyní dostali několik dní na to, aby se sbalili a odešli. Někteří z nich své domy zapálili, aby nepadly do rukou Azerů. Z obyvatel Náhorního Karabachu, arménsky Arcachu, starobylého křesťanského království, se stali uprchlíci bez domova. Mnozí z nich také přišli o své blízké, zejména syny. Přesný počet mrtvých není znám, ale s jistotou padlo na 7000 zejména mladých vojáků, dnes jsou všechny hřbitovy plné chlapců narozených v roce 2000. Někteří muži jsou stále pohřešováni a jejich těla nebyla nalezena. Příměří zprostředkovali Rusové, jejichž mírové jednotky obsadily zemi.
„Přesný počet mrtvých není znám, ale s jistotou padlo
na 7000 zejména mladých vojáků.“
Válka měla pro Armény hořké druhé dějství. Azeři začali blokovat dodávky potravin a klíčových surovin jako je benzín a nafta, ale i dodávky léků. V podstatě Náhorní Karabach uzavřeli. Cizinci sem nedostávali povolení ke vstupu téměř vůbec, jen pár výjimek tvořili zahraniční humanitární pracovníci. Zahraniční novináři sem nesměli. Tato povolení vydávali Rusové. Proti blokádě a šílenému nedostatku, kdy lidé hladověli, trpěli zimou, nešla elektřina, nebylo spojení, Rusové neudělali vůbec nic. Pak přišla jednodenní válka, 19. září 2023. Azeři během jednoho dne dokonali zkázu Arcachu. Oslabená a vyhladovělá karabašská armáda neměla šanci vzdorovat. Téměř všech 100 000 obyvatel se dalo na pochod Lačinským koridorem do Arménie. Ze všech se stali uprchlíci, muslimští Azeři s Turky v zádech opanovali celý Arcach se všemi jeho starými křesťanskými kláštery. Rusové se z Náhorního Karabachu začali definitivně stahovat v dubnu letošního roku.


















Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Deset let po slavném „Wir schaffen das“ Angely Merkelové se Německo potýká s hlubokou polarizací. Migrace, bezpečnost, vzestup AfD, rostoucí ceny energií, vztah k Rusku i válka na Ukrajině rozdělují společnost hlubokými příkopy. Vydaly jsme se přímo do Německa zjistit, co se v zemi děje a proč jsou názory Němců na budoucnost jejich země tak nesmiřitelné. Mluvily jsme s migranty, jejich odpůrci, politology, aktivisty i obyčejnými lidmi. Natočily jsme také exkluzivní rozhovor se spolupředsedou AfD Tinem Chrupallou. Co Německo tak hluboce rozdělilo? A kam náš největší soused směřuje? Nová reportáž Reportérek z Německa.


Během bojů s Islámským státem Kurdové v Sýrii zajali tisíce zahraničních džihádistů. Věznili je na severu Sýrie dlouhé roky. Přinášíme vám exkluzivní reportáž přímo z ostře střežené věznice Gwaryan, kde bylo až do ledna letošního roku vězněno několik tisíc cizinců. S několika Evropany jsme natočily rozhovor. V lednu letošního roku přestaly Kurdy podporovat USA a Kurdové ztratili svoji autonomii a museli se podvolit novému syrskému režimu prezidenta Ahmada Šary. Vězně Američané převezli do Iráku, kde s nimi začínají soudy. Evropské země je zpět nechtějí a některým hrozí i trest smrti. Podívejte se na naši reportáž přímo z věznic.


Během bojů s ISIS Kurdové v Sýrii zajali tisíce zahraničních džihádistů. Věznili je na severu Sýrie dlouhé roky. Přinášíme vám exkluzivní reportáž přímo z věznice Gwaryan, kde bylo až do ledna letošního roku vězněno několik tisíc cizinců. Vězni byli převezeni Američany do Iráku, kde mají být souzeni.


„Ve Srebrenici žádná genocida nebyla.“ „Haag je politický soud.“ „Mladić byl čestný voják a nejlepší velitel.“ A pak přijde i nápad říct „bratru Putinovi“, aby na Haag shodil bombu. Jsme v Bělehradě mezi tisíci lidí, kteří přijeli pohřbít Ratka Mladiće. Muže odsouzeného na doživotí za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Jenže tady je svět postavený vzhůru nohama. Tísníme se mezi bývalými vojáky a fotbalovými ultras. Těch je tu nejvíc. Zločinec je zde hrdina, soudci jsou zločinci a za všechno může Západ. Vítejte na pohřbu „bosenského řezníka“.


„Ve Srebrenici žádná genocida nebyla.“ „Haag je politický soud.“ „Mladić byl čestný voják a nejlepší velitel.“ A pak přijde i nápad říct „bratru Putinovi“, aby na Haag shodil bombu. Jsme v Bělehradě mezi tisíci lidí, kteří přijeli pohřbít Ratka Mladiće. Muže odsouzeného na doživotí za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Jenže tady je svět postavený vzhůru nohama. Zločinec je hrdina, soudci jsou zločinci a za všechno může Západ. Vítejte na pohřbu „bosenského řezníka“.


Je ruský vlastenec. Vlastně nechtěl mluvit se mnou, novinářkou. Chtěl se obrátit přímo na Vladimira Vladimiroviče Putina. Už jsme z tábora odcházeli, když dozorci přišli se zprávou, že jistý Rus s námi chce mluvit. Abibuláh nás provedl svými názory, svými myšlenkami, úvahami zejména o válce. Já to považuji za velmi užitečné - pro Ukrajince i pro nás. Je velmi dobré chápat, jaký má protivník nastavený světonázor a za co je schopen položit svůj život. Abibuláh, z rodiny krymských Tatarů za Stalina násilně přesídlených do Doněcku, má jasno - byl by padl rád za Vladimira Vladimiroviče Putina. Tak vypadá Putinův svět.
