Greta v ne-bezpečí aneb O plavbě do Gazy, utopených mobilech a okupačních sendvičích.

Doplout do Gazy je za současné situace nemožné, to bylo jasné od začátku Gretina pokusu. Vody blokuje už 17 let Izrael, ale od 7. října 2023 striktně. Lekce z historie je jasná - zabít vás mohou Izraelci, ale i samotní Palestinci, pokud blokádu prolomíte. 

„Byli jsme uneseni,“ říká Greta Thunbergová ve videu, které zveřejnila těsně před zatčením izraelskou armádou. Spolu s jedenácti dalšími aktivisty plula na lodi Madleen do Gazy. Na palubě lodi je i francouzská europoslankyně Rima Hassan či novinář z katarské státní televize al-Džazíra. Jejich “Freedom Flotilla” má vézt údajně i humanitární pomoc, cíl plavby je ale spíš politický - poukázat na zločiny Izraele v pásmu Gazy a ukázat solidaritu s Palestinci. Celé pobřeží Gazy je totiž pod izraelskou blokádou a po moři není možné se dostat tam ani ven. Greta a ostatní se snaží izraelskou blokádu prolomit i přesto, že Izrael se vyjádřil, že je do Gazy nepustí a že konají na vlastní nebezpečí.

Plavba skončila očekávaně

V pondělí ráno se Gretina loď dostala do blízkosti pobřeží, ale stále plula v mezinárodních vodách. Izraelské námořnictvo vyzvalo posádku, aby se otočila a odplula pryč. Jelikož se tak nestalo, Izraelci loď zastavili a posádku zatkli a odvezli do Izraele. Ještě než se tak stalo, stihla Greta dát na sociální sítě emotivní video, kde tvrdí, že byli uneseni.

“Jsem Greta, občanka Švédska. Byli jsme v mezinárodních vodách uneseni izraelskými okupačními silami. Vyzývám svou rodinu, přátele a soudruhy, aby vyvinuli tlak na Izrael, aby mě a ostatní okamžitě propustili.” Na záběrech izraelské armády jsou aktivisté slyšet, jak mluví o válečném zločinu. Později si od vojáků berou svačinu. Zároveň byli vyzvání, aby odevzdali svoje telefony. To odmítli a naházeli je do moře. Izraelci údajně všem nabídli zpáteční letenky domů. Za trest jim pustili dokument o masakrech Hamásu spáchaných v Izraeli 7. října 2023. Co bude dál, není ale jasné. 

Zavražděný propalestinský italský aktivista

Tato Flotila svobody není ale zdaleka první lodí propalestinských aktivistů, kteří se snaží prolomit blokádu pásma Gazy. Izrael přístup do něj kontroluje už od roku 2007, kdy oblast ovládlo radikální hnutí Hamas. Blokáda je pozemní, námořní i letecká. Izrael tvrdí, že účelem je zabránit pašování zbraní a útokům Hamásu. V roce 2008 se k témuž kroku, tedy prolomení blokády, odhodlal italský aktivista Vittorio Arrigoni. Do Gazy přijel lodí během pokusu prolomit izraelskou blokádu (tzv. Gaza flotila). Od té doby tam zůstal – pomáhal rybářům, dokumentoval život civilistů, navštěvoval nemocnice a školy. Popisoval různé příběhy Palestinců, takže dělal i novinářskou práci. V té době už Gazu ovládal Hamás. Zatímco on souznil s Palestinci, mnohým vadilo, že se mezi ně infiltroval “nevěřící”, tzv. káfir. A navíc Ital, tedy občan z nevěřící země. 14. dubna 2011 byl Vittorio unesen palestinskou islamistickou salafistickou skupinou Tawhid wal‑Jihad, která se hlásila k ještě radikálnějšímu výkladu islámu než samotný Hamás. Únosci tvrdili, že je nepřítel islámu a požadovali propuštění svého vůdce a dalších vězňů. Ve videu, které skupina zveřejnila, byl Vittorio vidět se svázanýma rukama, se zakrytýma očima a se stopami po mučení. 
Jen pár hodin po zveřejnění ultimáta bylo jeho tělo nalezeno mrtvé v opuštěném domě. Byl oběšen nebo uškrcen. Zavraždili ho dřív, než vůbec vypršela lhůta.

Hamás vraždu odsoudil. Někteří pachatelé byli během zásahů proti nim zabiti, jiní později odsouzeni. Vittoriova smrt šokovala nejen místní – v Gaze se konal smuteční pochod a lidé truchlili se svíčkami v rukou. Mnozí Palestinci ho brali jako „jednoho z nich“. Jeho vražda ale ukázala, že extremisté jsou schopni jít i proti těm, kdo jim nejvíce pomáhají.
Vittoriova poslední slova, kterými uzavíral své články a příspěvky, se stala symbolem: „Zůstaňme lidmi.“ Měl na mysli, abychom neztráceli lidskost ani v těch nejhorších podmínkách. Jeho rodina na jeho památku založila nevládní organizaci, která pomáhá trpícím v mnoha zemích světa, například v Demokratické republice Kongo, kterou okupují milice ze sousední Rwandy.

Deset mrtvých tureckých aktivistů

K dalšímu velkému pokusu o prolomení izraelské blokády došlo v roce 2010, kdy se do Gazy vydal mezinárodní konvoj šesti lodí nazvaný „Gaza Flotilla Raid“. 31. května ale došlo k incidentu mezi izraelským námořnictvem a jednou z lodí z konvoje, tureckou Mari Marmara. Při této operaci zahynulo deset tureckých aktivistů – devět přímo při zásahu, desátý později v nemocnici po čtyřech letech v komatu.

Izraelci se obhajovali tím, že šlo o provokaci a že loď vezla zbraně pro Hamás. Incident výrazně zhoršil vztahy mezi Tureckem a Izraelem. Izrael tvrdí, že blokáda je legální obranné opatření proti teroristickému hnutí Hamás, které vládne v Gaze. OSN incident vyšetřovala: výsledky byly rozdílné. Palmerova zpráva (OSN, 2011) uznala legitimitu blokády, ale kritizovala nepřiměřenou sílu zásahu.
Izrael nechtěl dovolit prolomení námořní blokády Gazy i za cenu násilí. Aktivisté to věděli, ale šli do toho vědomě – chtěli blokádu zviditelnit a politicky prolomit. Stejně jako loď s Gretou.

Vittoriovi vrazi jsou stále v Gaze

Saláfistické radikální skupiny jsou v Gaze aktivní dodnes a Hamasem spolupracují. Některé se podílely na masakrech 7. října 2023 v Izraeli a držely či drží rukojmí. Skupina Tawhid wal‑Jihad (Tawhid Brigade), která zavraždila italského aktivitu Vittoria je aktivní i dnes a jen jednou z mnoha radikálních saláfistických skupin v Gaze. Sice není zdaleka tak silná jako Hamás, ale silná natolik, aby drželi izraelské rukojmí už od 7. 10. Podle saúdského deníku Al-Hadath patřila mezi jejich rukojmí i Arbel Jehud, propuštěná nedávno. A kdo a jak podporuje salafisticko‑džihádistické skupiny v Gaze?

Saláfistické proudy byly do Pásma Gazy přineseny v 70. letech prostřednictvím studentů ze Saúdské Arábie. I dnes jsou tamní saláfistické skupiny podle odborníků stále financovány a podporovány Saúdskou Arábií. Nejde o státem řízenou podporu, ale spíš o soukromé donátory nebo „charitativní“ organizace, které dávají dary imámům nebo převádějí prostředky potají. Často fungují prostřednictvím dobročinných sítí.

Menší saláfistická uskupení, včetně Liwa al‑Tawhid, Lijān al-Muqāwama al-Shaʿbiyya (Popular Resistance Committees) a Jaysh al‑Ummah, aktivně vyzývají k darům prostřednictvím bitcoinů a dalších kryptoměn, aby obešli sankce. V rámci Gazy fungují i místní sbírky určené k financování těchto skupin – dary od rodin, sympatizantů a komunitní sítě. Ty mohou být posílené i z diaspory palestinských komunit. I Hamás a jeho vojenské křídlo, brigády Kásam, používají podobné taktiky v online crowdfundingových kampaních. Hamás ale finančně podporuje zejména Katar. Skupiny jako Jaysh al‑Ummah, Army of Islam, Jund Ansar Allah a Tawhid wal‑Jihad se ideologicky hlásí k al‑Kajdě nebo i částečně k ISIS. Hamás a další militantní skupiny čítají nyní kolem 50 až 70 000 členů.

Těžko říci, zda tedy nebylo pro Gretu a další aktivisty spíše štěstím, že se dostali do rukou Izraelcům místo islamistickým radikálům v Gaze. Ostatně video zmučeného Vittoria dodnes koluje na YouTube nebo sociálních sítích. A mrtvý aktivista už toho mnoho nedokáže.

Foto: Freedom Flotilla Coalition (X), La Fondazione Vittorio Arrigoni

Líbí se vám naše práce? Práci Reportérek můžete podpořit předplatným na webu www.reporterky.cz nebo zasláním libovolné částky na č.ú. 266867891/0600. Děkujeme!