Reporterky
Přihlásit seRegistrovat se

Reportáže

Zobrazit pouze:
#Ukrajina#Donbas#Afrika#Migrace#Konflikty#Rozhovory#Blízký východ#Podcasty
Seřadit podle:
Židé v Íránu: Jsme potichu a nenápadní, abychom přežili

Židé v Íránu: Jsme potichu a nenápadní, abychom přežili

Zničení Izraele je už desítky let jedním z cílů íránského islamistického režimu. Přesto v Íránu žije nejsilnější komunita židů na Blízkém Východě, jejíž kořeny sahají 2 700 let zpět do historie. Od babylonského zajetí přes perské krále až po islámskou republiku – íránští Židé přežili všechno. Většina židů už z Íránu odešla, ale několik tisíc jich stále zůstává. Dobrovolně. Režim je nechává být, ale nemají stejná práva jako ostatní.

Markéta Kutilová
Nemocnice u fronty. Českou firmu, která ji postavila, místní milují. V Česku se stala terčem nenávisti.

Nemocnice u fronty. Českou firmu, která ji postavila, místní milují. V Česku se stala terčem nenávisti.

"Stavět na Ukrajině blízko fronty chce odvahu a umění improvizovat,” říká Pavel Stibor, jednatel české firmy Promstal Engineering, která postavila na Ukrajině zdravotnické středisko za peníze české vlády. Vesnice Pryvilne leží jen 25 km od fronty. I sem zalétávají drony Šáhid nebo rakety. Předtím tu lidé neměli žádnou zdravotní péči, teď jsou nadšení. Na firmu se v Česku snesla místo vděku vlna kritiky. Místní ale získali kromě zdravotní péče i pocit, že nejsou v tíživé situaci sami.

Lenka Klicperová
Deník Reportérek: Zpověď Markéty Kutilové o válce v Náhorním Karabachu

Deník Reportérek: Zpověď Markéty Kutilové o válce v Náhorním Karabachu

Stála jsem uprostřed toho chaosu, zmaru, destrukce, mrtvých a raněných. Poprvé jsem věděla, že to nezvládnu. Ne jako novinářka, ale jako člověk, který se bojí. Po dvou týdnech jsem musela odjet. Později jsem se několikrát vrátila, sledovala pálení domů, když Arméni prohráli. Pak Ázerbájdžán zahájil blokádu a 150 000 Arménů vyhladověl. Zbídačené lidi vyhnal, jejich majetky zabral. Ztratila jsem víru ve spravedlnost. Nikdo se nezastal těch, kteří přišli o vše. Svět se tvářil, že nevidí. Tohle je moje výpověď o válce, která zničila nejen Náhorní Karabach, ale i kus mé víry ve spravedlnost.

Markéta Kutilová
Božský REB. Zachraňuje životy lidí z míst těžkých bojů, přesto neztratil humor a stoický klid. Reportérky na záchranné misi s odvážným dobrovolníkem.

Božský REB. Zachraňuje životy lidí z míst těžkých bojů, přesto neztratil humor a stoický klid. Reportérky na záchranné misi s odvážným dobrovolníkem.

Pan Božský REB, tak zní přezdívka Jevgenije Tkačeva, který na Donbase evakuuje civilisty z míst těžkých bojů. Když jsem se s ním seznámila, zeptala jsem se ho: „A vy máte na autě REB (elektronické rušení signálu dronů)?” Odpověděl: „Já mám jen tento REB: Pane můj, jenž jsi na nebesích...a tak dále… Jeli jsme s panem Božským REBem evakuova do míst, kde je to k ruským pozicím sedm, osm kilometrů. Naštěstí nás jeho božský REB ochránil. Když Jevgenij naložil starší manžele, paní se začala modlit. Jevgenij jen opáčil: „Vidíte? Už máme REBy dva!” Tento příběh je poctou všem lidem, kteří riskují své životy, aby zachránili své spoluobčany.

Lenka Klicperová
Dva miliony min. Nejzaminovanější zemi na světě čistí metr po metru stovky ukrajinských žen.

Dva miliony min. Nejzaminovanější zemi na světě čistí metr po metru stovky ukrajinských žen.

“Když se ozve signál, že tam něco je, rozbuší se mi srdce. Nezvykla jsem si,” říká mladá Ukrajinka Karolína. Obličej jí chrání speciální štít. Klečí na zemi v ochranné vestě a pečlivě odkrývá svrchní vrstvu zeminy. Kdykoliv tam může být mina. Přesto, že práce je nejen velmi riziková, ale také fyzicky těžká, Karolína pokračuje. Chce být užitečná své zemi. Vyčistit Ukrajinu od všech nástražných výbušných zařízení bude ale trvat desítky let. Reportérky se vydaly spolu s ženami z organizace HALO Trust do minových polí v Charkovské oblasti.

Lenka Klicperová
Válečník. It Is What It Is.

Válečník. It Is What It Is.

„Tahle válka je prohraná,“ říká Ondřej alias Kronos, hlavní postava této reportáže. Na Ukrajině bojuje již 8 let. Vypadá to jako banální úkol, který s ním jedu provést. Vyložit a naložit lidi, vystřídat je. Jenže se to celé odehrává na frontové linii za Charkovem, kde stačí minuta a budeme všichni bojovat o holý život. Před smrtícími drony není úniku. Ondřej tu každý den nasazuje svůj život. Proč? Na linii s ním natáčela Lenka Klicperová.

Lenka Klicperová
Jak vypadá Putinovo příměří? Reportérky svědkem dronových útoků v Charkově!

Jak vypadá Putinovo příměří? Reportérky svědkem dronových útoků v Charkově!

Putinovo příměří v praxi. Zažili jsme útok 16 dronů typu Šahíd, které útočily dnes v noci na město Charkov. Pronajali jsme si byt v sídlištní části města. Kolem 22.30 začal útok. Nad městem se ozýval hluk motorů pohánějících drony, jeden za druhým explodoval. Hrozivé exploze, zlověstný zvuk motorů přímo nad námi. Nevíte, kam dopadne další... A tohle je realita, v níž obyvatelé Charkova žijí už více než tři roky. Reportérky dokumentují situaci nejen na frontových liniích, ale také ve městech terorizovaných ruskými útoky. Příměří? Žádné nebude, řekne vám tady každý – voják nebo prodavačka v krámě... Dnes jsme měli štěstí, přežili jsme. Kolik lidí ale takové štěstí mít nebude než tahle válka opravdu skončí?

Jana Andert
Smrtelná vlákna. Jak vypadá boj dronů s optickými vlákny na frontové linii? Reportérky natáčely v místech, kde létají kamikadze, jejichž signál nelze rušit.

Smrtelná vlákna. Jak vypadá boj dronů s optickými vlákny na frontové linii? Reportérky natáčely v místech, kde létají kamikadze, jejichž signál nelze rušit.

Drony na optických vláknech jsou technologickou novinkou tohoto roku války. Staly se doslova hitem bojišť na Ukrajině. Tam, kde se s nimi létá, je nesmírně nebezpečné se vůbec pohybovat. Jejich signál současnými prostředky nejde rušit. Sestřelit je není jednoduché, létají vysokou rychlostí a jsou malé. Jak vypadá boj s drony na kilometrových vláknech?

Lenka Klicperová
Válka a sex. Jak udělat reportáž na Donbase o jeho lehkých děvách?

Válka a sex. Jak udělat reportáž na Donbase o jeho lehkých děvách?

Můj telegramový účet, který používám na komunikaci v rusko a ukrajinsko jazyčném prostoru, je plný podivných kontaktů. Nasťjuša Sex Kramatorsk, Hledám vojáka na noc, Vlastenecká sexuální pracovnice, Sexuální služby Kramatorsk, Janusa Kramatorsk sex… a tak dále, nelze všechny hrdinky této reportáže jmenovat a učinit slavnějšími a bohatšími. Všechna tato někdy dost podivné jména jsou výsledkem pracovního procesu - tvorby reportáže. Ne vždy se podaří dostat ji do finální podoby, ale i proces výroby je někdy celkem zajímavý. I cesta, se sexuálním podtextem obzvláště, může být cíl.

Lenka Klicperová
Musíš se plazit po čtyřech a štěkat jako pes. Pak tě zastřelí. V Sýrii pokračuje vraždění alávitů.

Musíš se plazit po čtyřech a štěkat jako pes. Pak tě zastřelí. V Sýrii pokračuje vraždění alávitů.

V Sýrii vypukla další vlna násilí proti alávitům. K této náboženské skupině patřil i nenáviděný diktátor Bašár Asad. Vraždění alávitů začalo už v prosinci, kdy část Sýrie ovládli sunnitští islamisté ze skupiny HTS podpoření Tureckem. Část vražd jsou akty pomsty, část je ale z náboženských důvodů, protože sunnitští radikálové považují alávity za nevěřící psy, které mají právo zabíjet.

Markéta Kutilová
Reportérky u křesťanů v Sýrii: Jak můžeme věřit současnému prezidentovi? Řídil nájezdy na křesťany.

Reportérky u křesťanů v Sýrii: Jak můžeme věřit současnému prezidentovi? Řídil nájezdy na křesťany.

Bojí se všechny menšiny – nejvíc ale alavité, křesťané, drúzové, jezídové. Těžko se jim divit, když v čele země stanul Ahmad Šara, který byl dříve znám pod jménem Džulání, vedl syrskou pobočku Al-Káidy a spolupracoval s Islámským státem. Jak mohou Šarovi věřit křesťané, jejichž příbuzní byli v minulých letech uneseni či zavražděni?

Markéta Kutilová
Z ruské Gazprom banky na frontu. Igor Volobujev udělal kariéru v Moskvě, aby vyměnil luxusní život prominenta za bláto ukrajinských zákopů.

Z ruské Gazprom banky na frontu. Igor Volobujev udělal kariéru v Moskvě, aby vyměnil luxusní život prominenta za bláto ukrajinských zákopů.

Igor Volobujev se stal jedním z nejvyšších představitelů ruské Gazprom banky vlastněné ruskou polostátní společností Gazprom. Létal si po světě, jezdil nejnovějším typem BMV, užíval si života. Miloval cestování. Měl ruský pas, posledních 32 let prožil v Rusku. Sjezdil půl planety. Pak vypukla válka na Ukrajině. Igor se rozhodl okamžitě. Odjel na Ukrajinu a poslední roky tráví v blátě, zákopech, mrazu a neustálého ohrožení. Litoval někdy?

Lenka Klicperová
Kdy je čas vzít děti, jednu tašku a prchat? Jak žít v domě, který zasáhla ruská raketa? V Kosťantynivce na Donbase je ostřelování každodenní realita. Rusové se neúprosně blíží.

Kdy je čas vzít děti, jednu tašku a prchat? Jak žít v domě, který zasáhla ruská raketa? V Kosťantynivce na Donbase je ostřelování každodenní realita. Rusové se neúprosně blíží.

“Jak se tady dá spát? Jak žít?” ptá se Táňa v rozbořeném paneláku v Kosťantynivce. Spolu s Pokrovskem jsou to místa, která čeká zkáza, i kdyby je Ukrajina udržela. Už teď jsou to rozbořená města duchů. Kdo může, odjíždí. Valentina evakuuje své dvě malé děti ze zóny bojů, než bude úplně pozdě. Prožívají úžas, když po mnoha měsících vidí město, kde fungují obchody, jezdí auta a svítí veřejné osvětlení. Jak žijí ti, kteří čelí největšímu nebezpečí, že jejich města Rusko brzy dobude? Pro některé je už nyní pozdě…

Lenka Klicperová
Bojiště u Pokrovsku: Dronařka Karolína brání město, i když nevěří, že vydrží. "Není tu připravená obrana," varuje ukrajinský velitel.

Bojiště u Pokrovsku: Dronařka Karolína brání město, i když nevěří, že vydrží. "Není tu připravená obrana," varuje ukrajinský velitel.

Česká dronařka Karolína už mnoho měsíců bojuje u Pokrovsku. Na město se teď s plnou silou vrhají Rusové, aby ho obklíčili. Karol nevěří, že Pokrovsk zůstane ukrajinský, přesto neváhá a stále tu riskuje svůj život. Mnoho ukrajinských velitelů však poukazuje na chyby v obraně města a na to, že hlavní velení podcenilo situaci na křídlech. Jak dlouho bude bitva o Pokrovsk trvat?

Lenka Klicperová
Drúzové v Sýrii: Kdo zvolil Šaru? Nevěříme mu a hidžáby tu nechceme! Chceme svobodné volby!

Drúzové v Sýrii: Kdo zvolil Šaru? Nevěříme mu a hidžáby tu nechceme! Chceme svobodné volby!

Nenáviděný režim Bašára Asada padl jako domeček z karet a velkou část Sýrie ovládla sunnitská milice Haját Tahrír aš-Šám. Syřané začali oslavovat. Brzy jim však začaly úsměvy mrznout na tvářích. Zejména alávitům, křesťanům, Kurdům a Drúzům. Ti chtějí svobodné volby, a ne nadvládu radikálů. Do Sýrie se vypravily Reportérky Markéta Kutilová, Jana Andert a Lenka Klicperová.

Markéta Kutilová
Pokrovsk: Rusové město obkličují. Zbylé obyvatele ale víc trápí chudoba, zima a tma. Viní ukrajinskou vládu.

Pokrovsk: Rusové město obkličují. Zbylé obyvatele ale víc trápí chudoba, zima a tma. Viní ukrajinskou vládu.

Ukrajinský Pokrovsk pomalu obkličuje postupující ruská armáda, která zde shromáždila desetitisíce vojáků. Město na Donbase je strategické, dosud se zde těžilo koksovatelné uhlí, pro Ukrajinu životně důležité. To už je ale minulostí. Ve městě stále žije asi 10 000 lidí. Zůstávají tu, protože odstěhovat se do bezpečí je pro ně příliš drahé. A viní vládu z toho, že jim nepomáhá.

Lenka Klicperová
Válka bude? Ázerbájdžánský prezident Alijev zostřuje svoje projevy namířené proti Arménům. Nazývá je fašisty, které je nutné zlikvidovat.

Válka bude? Ázerbájdžánský prezident Alijev zostřuje svoje projevy namířené proti Arménům. Nazývá je fašisty, které je nutné zlikvidovat.

Rétorikou a ostrými výrazy začíná každá válka, i speciální vojenská operace. Alijev podporovaný celé roky bratrským Tureckem, už zachází na hranu, na jejímž okraji může být válečná propast. Alijev nazval Armény fašisty, obvinil je z toho, že shromažďují armádu a vytváří tak v regionu napětí. Požaduje otevření koridoru Zangezur, který by měl spojovat Ázerbájdžán a jeho exklávu Nachičevan. V cestě ovšem leží arménský Sjunik.

Lenka Klicperová
Oslavy skončily. Sýrii obchází strach a nejistota.

Oslavy skončily. Sýrii obchází strach a nejistota.

Sýrie je rozdělená a zhroucená země. Nefunguje elektřina ani základní služby, ve městech se vrší haldy odpadků. Radost z pádu nenáviděného režimu sice zůstala, ale vkrádají se další pocity – strach z toho, jestli zemi neovládne radikální islám. Zejména ti, kdo nejsou stejné víry jako nový vládce Šara, dříve terorista Džulání, se bojí. Tým Reportérek ve složení Markéta Kutilová, Lenka Klicperová a Jana Andert projel velkou část Sýrie. Co jsme viděly na vlastní oči?

Markéta Kutilová
Vánoční psí příběh se šťastným kočičím koncem

Vánoční psí příběh se šťastným kočičím koncem

Když letí raketa, psi a kočky vědí, že je zle. Bojí se. Na ukrajinských frontových liniích se toulají stovky opuštěných chlupáčů. Jsou často zranění, nemá se o ně kdo postarat. Pokud to jde, vojáci je z fronty sváží do alespoň trochu bezpečnějších míst. Třeba do Kosťantynivky, města u frontové linie, které se pomalu mění v trosky. Tady žije Alena Ovčarenko, která se o nešťastné tvorečky stará. Možná, že se i tady ve zničeném městě začne brzy bojovat. “Pokud budeme muset, odjedeme. Ale žádné zvíře tu nenecháme,” říká Alena. Celý příběh má krásnou vánoční dohru – z Česka na pomoc Aleniným zvířátkům doputuje více než 100 000 korun. Od lidí, kterým není lhostejné utrpení němých tváří.

Lenka Klicperová
Vladik: Poslední evakuace z Bachmutu

Vladik: Poslední evakuace z Bachmutu

Vladikův transporter se řítí po silnici smrti vedoucí do Bachmutu. Výšiny u Jahidného už kontrolují Rusové. Jediná přístupová cesta je pod dělostřeleckou palbou. Vlad přesto neváhá. Ještě jsou tam lidé, které je potřeba evakuovat. On sám už asi tuší, že dnes je poslední možnost. Pak už bude následovat jen úplné zničení města… Bachmut se stal jedním ze symbolů války na Ukrajině. Krutá bitva o město trvala devět měsíců. Poslední únorový den roku 2023 bylo ještě možné se z města dostat, i když to bylo velmi nebezpečné. Pak už zbývala jen smrtící cesta přes pole, kterou mnozí zaplatili životem. Film zachycuje odhodlání jednoho obyčejného Ukrajince pomáhat svým krajanům navzdory obrovskému riziku, že sám zahyne. Vyrobili reportéři Tomáš Davidov, Matěj Šulc a Lenka Klicperová.

Lenka Klicperová
Mezi ruskými válečnými zajatci. Doufají v Trumpa, že zařídí jejich návrat do Ruska. „V Rusku se žije dobře, máme i iPhony,“ říká jeden z nich.

Mezi ruskými válečnými zajatci. Doufají v Trumpa, že zařídí jejich návrat do Ruska. „V Rusku se žije dobře, máme i iPhony,“ říká jeden z nich.

„Nejhorší chvíle… zleva zprava leží hory mrtvol mladých kluků. A ty dojdeš do určeného místa a tam jich leží ještě víc,“ líčí své zkušenosti zajatí Rusové. Na Donbasu i v pracovních táborech na západě Ukrajiny s nimi natáčely Lenka Klicperová a Jana Andert. „Doufám, že to skončí, jakmile přijde Trump,“ říká jeden ze zajatých Rusů. Vzhledem k Ženevským konvencím nelze ukázat tváře válečných zajatců, proto jsou fotografie záměrně oříznuté.

Lenka Klicperová
Vladik: Poslední evakuace z Bachmutu (trailer)

Vladik: Poslední evakuace z Bachmutu (trailer)

Vladikův transporter se řítí po silnici smrti vedoucí do Bachmutu. Výšiny u Jahidného už kontrolují Rusové. Jediná přístupová cesta je pod dělostřeleckou palbou. Vlad přesto neváhá. Ještě jsou tam lidé, které je potřeba evakuovat. On sám už asi tuší, že dnes je poslední možnost. Pak už bude následovat jen úplné zničení města… Bachmut se stal jedním ze symbolů války na Ukrajině. Krutá bitva o město trvala devět měsíců. Poslední únorový den roku 2023 bylo ještě možné se z města dostat, i když to bylo velmi nebezpečné. Pak už zbývala jen smrtící cesta přes pole, kterou mnozí zaplatili životem. Film zachycuje odhodlání jednoho obyčejného Ukrajince pomáhat svým krajanům navzdory obrovskému riziku, že sám zahyne. Natočili a vyrobili reportéři Tomáš Davidov, Matěj Šulc a Lenka Klicperová

Lenka Klicperová
Reportérky mají nominaci na nejlepší reportáž v Czech Press Photo!

Reportérky mají nominaci na nejlepší reportáž v Czech Press Photo!

Lenka Klicperová, zakladatelka webu Reportérky, získala v letošním Czech Press Photo nominaci za nejlepší reportáž tohoto roku. Nazvala ji Třetí rok a zachycuje těžké momenty třetího roku boje Ukrajiny proti ruské agresi. Mělo to celé trvat tři dny, ale realitou je již třetí rok války na Ukrajině. Dávno nejsme šokovaní a nebojíme se, že Putin vtrhne za hranice Ukrajiny. Bránící se země je ale stále vyčerpanější a těžko odolává přesile protivníka. Přesto všechno stále bojuje. Vítězný konec je stále v nedohlednu.

Lenka Klicperová
V ostřelovaném Pokrovsku: “Město nevydrží. Je jedno, kdo nás bude odírat, jestli Rusové nebo Ukrajinci,” říká Taťjána, jedna z těch, kteří zůstali.

V ostřelovaném Pokrovsku: “Město nevydrží. Je jedno, kdo nás bude odírat, jestli Rusové nebo Ukrajinci,” říká Taťjána, jedna z těch, kteří zůstali.

Taťjána není sama, kdo má pocit, že lidi v Pokrovsku vojáci i vláda opustili. Mezitím se Rusové se blíží, město každý den ničí bomby a rakety. Jedna z nich dopadla při natáčení i nedaleko od týmu Reportérek. Z Pokrovsku se stává město duchů a ruin. Jak dlouho ještě vydrží ukrajinští obránci?

Lenka Klicperová
Kudy vede hranice války. Život pod novou vlajkou v Kurské oblasti.

Kudy vede hranice války. Život pod novou vlajkou v Kurské oblasti.

Jak se smiřují ruští obyvatelé Kursku s novou realitou? Jejich život se po ukrajinském vpádu změnil k nepoznání. Lidé, kteří se o válku na Ukrajině nijak nezajímali, najednou zjišťují, co to slovo znamená. “Zvykáme si, co máme dělat. Jet na Ukrajinu? Klidně, vždyť Ukrajinci jsou také naši. Jaký rozdíl?” říká obyvatelka jedné z obcí pod ukrajinskou kontrolou. Podívejte se na novou reportáž z Kurské oblasti.

Lenka Klicperová
Poslušně hlásím. S dobrým vojákem Josefem Švejkem na horkém místě charkovské fronty. Reportérka Lenka Klicperová se vydala na čtyřkolce na pozice běloruského minometného družstva.

Poslušně hlásím. S dobrým vojákem Josefem Švejkem na horkém místě charkovské fronty. Reportérka Lenka Klicperová se vydala na čtyřkolce na pozice běloruského minometného družstva.

Josefa Švejka jsem potkala v Charkově. Naložil mě na svou čtyřkolku a za úsvitu jsme se vydali na pozice jeho minometného družstva na linii u vesnice Hlyboké. Švejk je jeho volací kód a je to Bělorus. V Bělorusku by za účast v bojích na Ukrajině dostal trest smrti, navíc by ohrozil svou rodinu. Proto Švejkův obličej neuvidíte. Jestli byl podobný tomu literárnímu Švejkovi? Těžko říct, ale určitě má jeho dobrosrdečnost a přímost.

Lenka Klicperová
Smrt Izraeli a Americe! Spojenci Hamásu válčí proti židovskému státu v horách jižního Libanonu. Pro mučedníky Hizballáhu je čest zemřít.

Smrt Izraeli a Americe! Spojenci Hamásu válčí proti židovskému státu v horách jižního Libanonu. Pro mučedníky Hizballáhu je čest zemřít.

Válka Hamásu proti Izraeli má i další bojiště - jižní Libanon. Tady kraluje Hizballáh, který má toto území podkopané podzemními tunely. Bojovníci Hizballáhu jsou jako duchové. Zemřít v boji proti židům je pro ně čest. “Mám sedm vnoučat a všechny je dám vůdci Nasralláhovi,” vypráví matka, jejíhož syna, člena Hizballáhu, právě zlikvidoval izraelský dron. A obětovat se chtějí i další děti zabitých radikálů. Desetiletý Ali touží po tom, aby mohl dokončit tatínkovu misi. Zničit židovský stát.

Jana Andert
„Jsem ruský vlastenec a žádám Putina, aby mě dostal ze zajetí!“ Reportérky mezi ruskými válečnými zajatci na Ukrajině.

„Jsem ruský vlastenec a žádám Putina, aby mě dostal ze zajetí!“ Reportérky mezi ruskými válečnými zajatci na Ukrajině.

Jana Andert a Lenka Klicperová dostaly exkluzivní povolení natáčet v pracovním táboře pro zajaté Rusy. Mluvily s těmi, kdo byli naverbováni ve věznicích, i s těmi, kteří jsou přesvědčeni o oprávněnosti celé speciální vojenské operace a bojovali na Ukrajině dobrovolně. Jak vypadá život těch, kteří v táboře žijí už měsíce? Podívejte se na první reportáž z přísně střeženého místa na západní Ukrajině.

Jana Andert
Deník Reportérek: Sama na frontě uprostřed palby. Lenka Klicperová o nejhorších okamžicích na Ukrajině.

Deník Reportérek: Sama na frontě uprostřed palby. Lenka Klicperová o nejhorších okamžicích na Ukrajině.

"Ukázal mi, kde je granát a zeptal se, jestli umím zacházet se zbraní. Pak Taylor odešel zachraňovat vojáky. Já zůstala na frontě v zákopu sama se svým strachem," říká Lenka Klicperová. Může být novinář připraven na to použít zbraň? Jak se dá zvládnout noc uprostřed dělostřelecké palby? Lenka vzpomíná na nejdelší den a noc, kdy se čas vlekl pekelně dlouho za zvuků nekonečného ruského ostřelování.

Lenka Klicperová
Reportáž z místa: Varšavskou univerzitu pohltily propalestinské protesty

Reportáž z místa: Varšavskou univerzitu pohltily propalestinské protesty

Prostor před ikonickou bránou Varšavské univerzity plní protestující studenti. K upršenému nebi se zvedají transparenty se slogany „Od řeky až k moři“ a „Izrael bombarduje děti“, ale objevuje se i volání po odstoupení rektora Alojzyho Nowaka z funkce. Ten ztratil podporu značné části svých studentů tím, že na protestující dav zavolal policii. Reportáž z dění na Varšavské univerzitě přináší externí spolupracovnice Reportérek Kateřina Häuslová, fotografie poskytl Ziemowit Ciborowski.

Kateřina Häuslová
Tam, kde Rusové bombardují. S českými legionáři Kronosem a Santou ve zničené frontové vesnici Lypci nad Charkovem.

Tam, kde Rusové bombardují. S českými legionáři Kronosem a Santou ve zničené frontové vesnici Lypci nad Charkovem.

„Přijel jsem na Ukrajinu umřít,“ říká otevřeně český legionář Ondřej v troskách Rusy rozbombardované vesnice nad Charkovem. Vesnice Lypci je posledním obydleným sídlem před frontovou linií v Charkovské oblasti. Rusové sem před nedávnem svrhli jednu ze svých největších bomb, třítunovou FAB. Do vesnice, kde nezbyla jediná známka života a kde to vypadá stejně jako v Bachmutu nebo Avdijivce, doprovodili Lenku Klicperovou dva čeští legionáři Ondřej s volacím kódem Kronos a Santa, občanským jménem Honza Trčka. S ním Lenka Klicperová natočila už na jaře jeden z dílů podcastu NA LINII.

Lenka Klicperová
Ve frontové vesnici v Charkovské oblasti, kam Rusové shazují třítunové klouzavé bomby. Zkáza očima dvou českých legionářů.

Ve frontové vesnici v Charkovské oblasti, kam Rusové shazují třítunové klouzavé bomby. Zkáza očima dvou českých legionářů.

Vesnice Lypci leží pár kilometrů od aktivní fronty. Každý den sem dopadá bezpočet dělostřelecké munice i obávané klouzavé bomby. Do zničené obce jen kousek od míst bojů doprovodili Lenku Klicperovou dva čeští bojovníci, příslušníci III. mezinárodní legie. Santa a Kronos ukazují ruský mír v realitě připomínající druhou světovou válku a odhalují také svoje dramatické příběhy.

Lenka Klicperová
Ruští váleční zajatci: Osudy Putinových vojáků

Ruští váleční zajatci: Osudy Putinových vojáků

Exkluzivně: Reportérkám se podařilo natáčet na Ukrajině v táborech pro ruské válečné zajatce. Na Donbase také dostaly Jana Andert a Lenka Klicperová povolení natáčet s těmi Rusy, kteří byli zajati na liniích a jsou teprve den či dva v rukou ukrajinských vyšetřovatelů. V jakých podmínkách žijí? Co si myslí o válce a Vladimíru Putinovi? Jak se dostali do zajetí? Jedinečný pohled do myslí Rusů, kteří se dali naverbovat nebo byli okolnostmi přinuceni bojovat na Ukrajině.

Jana Andert
Zpověď muže a ženy znásilněné ruskými vojáky na Ukrajině

Zpověď muže a ženy znásilněné ruskými vojáky na Ukrajině

"Osm hodin mě znásilňovali a bili. Krvácel jsem z análního otvoru. Úplně mi ho roztrhali. Strašně to bolelo. V jednu chvíli jsem si říkal: kéž by mě zastřelili, abych už necítil tu šílenou bolest," vypráví Ilja z Kramatorsku. Ruští vojáci znásilnili i Viktorii a její kamarádku. Oba dva se odhodlali svoje otřesné příběhy zveřejnit. Proto, aby viníky potrestali a také proto, aby se ostatní oběti nebály o válečných zločinech Rusů mluvit.

Jana Andert
Když Časiv Jar padne… Proč je důležité hájit město duchů na nové frontové linii na Donbase.

Když Časiv Jar padne… Proč je důležité hájit město duchů na nové frontové linii na Donbase.

Reportérky Jana Andert a Lenka Klicperová natáčely přímo ve městě, které se Rusové snaží dobýt. V západní části města dosud zůstávají i civilisté, nehledě na to, že je město pod silnou dělostřeleckou palbou a dopadají sem více než tunové letecké bomby. Alexej z Časiv Jaru však raději vydrží bombardování, než aby se nechal naverbovat do ukrajinské armády.

Lenka Klicperová
Ztracená válka, ztracený Karabach. Konec arménského Náhorního Karabachu na fotkách Lenky Klicperové.

Ztracená válka, ztracený Karabach. Konec arménského Náhorního Karabachu na fotkách Lenky Klicperové.

Na konci září 2020 Ázerbájdžán zaútočil na enklávu Náhorní Karabach, kterou do té doby spravovala Arménie. Dosud poněkud zamrzlý konflikt se znovu rozhořel. Markéta Kutilová mi tenkrát zavolala: „Leni, už to vypuklo, musíme jet.“ Sbalily jsme se, pořešily nejnutnější věci a druhý den už stály na letišti. Nevěděly jsme, jak se tam dostaneme, protože všude platila přísná covidová omezení. Ale musely jsme to zkusit. Byly jsme v  první „várce“ novinářů, kteří tehdy do Karabachu dorazili. Bylo nás asi pět nebo šest – Francouzi, Rusové, Němci…

Lenka Klicperová
Panebože Bachmut! Nic horšího přece neexistuje! Nebo že by přece? Příběh mladé Češky, která bojuje na Donbase.

Panebože Bachmut! Nic horšího přece neexistuje! Nebo že by přece? Příběh mladé Češky, která bojuje na Donbase.

Poprvé jsme se potkaly na silnici na Bachmut. Ona jela z  města, o které se bojovalo, já do něj. Ze zabláceného džípu vyskočila drobounká blonďatá dívka, ve stejně zablácených maskáčích. Tak metr šedesát, ještě menší než já. Z  Bachmutu se vracela společně s  týmem Phoenix, jehož hybnou silou byl tehdy Martin Krejčí, známý jako Taylor. Vychrlili na mě a na můj tým tehdy desítky dobrých rad, jak to přežít v  Bachmutu. Bylo mi jasné, že Karolína našla v  Bachmutu i něco jiného než zraněné na frontě – lásku.

Lenka Klicperová
Až dobudeme Sevastopol. Plánují svatbu, ale napřed musí přežít a vyhrát válku.

Až dobudeme Sevastopol. Plánují svatbu, ale napřed musí přežít a vyhrát válku.

Příběhy legionářů, jejichž počet na Ukrajině stále klesá. Francouz Maxime přišel na frontě o nohu, ale nelituje. Američanka Alex, bojová medička, si dokáže užívat boj. Čech Honza zvaný Santa vzpomíná na těžké chvíle na linii, kdy mu zemřeli kamarádi. Proč riskují životy za cizí zemi? Proč považují válku na Ukrajině i za svůj boj? S cizinci bojujícími na Ukrajině natáčely Jana Andert a Lenka Klicperová.

Lenka Klicperová